Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

5996xxxxxxxxxx
  (kontaktovat autora příběhu) •
7. ledna 2014
Misho, ale já to vím,že to musíme zvládnout, ale kde sakra pořád čerpat energii:-(
Nějak jedu na doraz, vždy jsem byla samotářka ale teď už jsem jen sama.
Jsem jak malé dítě a to už je mi 34 let, chtěla bych se chytit mamčiné sukně a jen se pevně držet. A přitom jsem teď máma já, já musím foukat bolístka,uklidňovat, utírat slzy....ale co já, kdo mě pohladí a řekne....Michalko neboj...to bude zase dobré!!!!

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?