Ahoj Míšo,zatím to zvládám.Špatně,ale zvládám.Já se hrozně bojím tý nemoci,proto chci přestat.Vím,že lidi umírají na rakovinu a přitom celej život nekouřili,ale takhle tomu sakra pomáhám.Taky je mi Míšo smutno.Navíc teď se mi nahromadilo spoustu problémů,syn je hyperaktivní a s přítelem nám to teď zrovna taky moc neklape.Zrovna předevčírem se to všechno ve mě tak nahromadilo a začala jsem brečet před nima oběma.Já jsem taky dost pesouš.Od smrti mamky jsem hrozně přecitlivělá,všechno mě hned rozhodí,třeba syna někde píchne a já hned plaším a myslím na nejhorší.1.května to budou 3 roky,co mamka zemřela a já pořád ještě nemůžu vidět její fotky.Občas jí volám,ale pořád mi to hlásí,že volané číslo neexistuje...
In reply to Misho, jak to zvládáš bez by Anonym (neověřeno)