Mně maminka umírala déle, nikoliv nečekaně. Měla rakovinu pět let, dlouho jsme bojovali, ale konec byl poměrně rychlý, v půlce května byla schopna přijet ke mně domů autobusem, pak se jí přitížilo, červenec strávila v nemocnici, 2.8. mi zemřela - doma. Měla jsem to štěstí, že jsem měla podmínky pro to být jí nablízku až do konce, tímto děkuji všem sestřičkám z mobilního hospice, děkuji , děkuji!!!! Co chci říct, na smrt milovaného člověka se nelze připravit, já se o to snažila celé roky, co měla tu nemoc, ale to prostě nejde. Musí to být šok, vyrovnat se s náhlým úmrtím, ale to dlouhé umírání je taky hrozně bolestivé a neskutečně vyčerpávající... brzy to bude rok a nemám to zpracováno, prostě nemám:-(
In reply to Jak to píšete s tím večerem s by Anonym (neověřeno)