Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

5237xxxxxxxxxx
  (kontaktovat autora příběhu) •
6. srpna 2012
dobrý den,
tolik vám rozumím...jsem uvnitř mrtvá,funguju jako robot...moc jsem chtěla,aby Honza,když už to musí být,umřel doma.Abych ho při odcházení mohla držet za ruku..pak mi v nemocnici slíbili,že mi dají vědět když se bude blížit konec.nestihli to,odešel sám.pořád musím myslet na to jestli se nebál,jestli mě nevolal...tolik ho chci zpátky,tolik...a že někteří doktoři jsou hyeny o tom bych mohla napsat knížku...hrůza..ale jsou i tací,kteří jsou plný lásky a pochopení,ikdyž jich je málo...
Tomáši,držte se!!!každý mi říká,Honza by chtěl abys bojovala a šla dál..ale já nevím jak...nemám pro vás radu ani povzbuzení..jen jak jste psal,nejsme v tom sami ale to bolest nezmírní jen trochu potěší,že mi někdo rozumí protože zažívá to samé...

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?