32976xxxxxxxxxx
  (kontaktovat autora příběhu) •
18. září 2019
•
Truchlení

Jak dlouho má trvat truchlení?

Zdravím,
chtěl jsem se jen optat jak dlouho je ideální čas,kdy přestat truchlit a začít zase žít? Dne 18.11.2019 tu budou dva roky od smrti mamky. Nedaří se mi najít práci, přítelkyni a tak nějak se více trápím a pořád nemůžu opustit tu myšlenku, že tu máma není.
Nejsem schopný ani vystěhovat věci z její skříně a nejlépe je mi, když spím a nemusím čelit té kruté realitě, že tu máma není. Beru antidepresiva ale přijde mi to, že to nestačí.

83 people expressed participation.
7797xxxxxxxxxx
•
22. září 2019
Úplně Tě chápu. A taky nejsem schopná vystěhovat její věci a ještě dlouho nebudu :-( U nás to budou 2roky v únoru. Nedávno sestra potřebovala půjčit cestovní kufr, tak jsem z něj jen přehazela věci jinam a pěkně mě to sebralo. Byly to ještě věci z nemocnice. Nejde přijmout,že tu není a strašně to bolí. Tak se takovým věcem radši vyhýbám,pokud to není nutné udělat. Držte se. K.

In reply to by Anonym (neověřeno)

7802xxxxxxxxxx
  (kontaktovat autora příběhu) •
29. září 2019
Děkuji Kláro za podporu. Poslední dobou mi pomohl běh,abych to překonal. Dát si rok pauzu od všeho a hlavně nabrat sílu. Nyní mám plán si našetřit na světový pohár v biatlonu, miluji ten sport a vidět ho na vlastní oči.
Zítra mě čeká pohovor, i když mi nějaké pohovory nevyšli tak se nechci vzdát i když ani mamka by si to nepřála. Nejhorší je to v noci než jdu spát, to brečím v posteli ale ráno dokážu vstát a už v rámci možností fungovat. Je to mnohem lepší než před rokem.
7796xxxxxxxxxx
•
20. září 2019
Úplne vás chápem, mne tiež zomrela pred 6 rokmi mama na rakovinu, tiež na ňu často myslím, trápi ma to a vždy bude, tiež si občas pripadám sama, tak rada by som ju videla, určite by ma povzbudila. Taktiež nemám prácu, v marci 2019 som o ňu prišla kvôli chorobám a zamestnávateľ nemal pochopenie, pretože on je vždy zdravý a má obidvoch rodičov, tak ťažko pochopí. Tiež nemám chuť na nič, nemám silu si hľadať nové zamestnanie. Keby žila mama, tak by som takto neskončila. Verím vám, že je to ťažké a každý trúchli inak, záleží asi na tom aký vzťah sme mali s mamou, ale mama je iba jedna a vždy bude chýbať. Mamy by nemali zomierať, pretože sú nenahraditeľné. Prajem vám veľa síl a naozaj býva aj mne po 6 rokoch ťažko, obzvlášť keď sa mi stane niečo zlé, mame by som sa mohla zdôveriť a verte mi, že ja si ešte aj po 6 rokoch poplačem. Ťažko povedať dokedy má človek trúchliť, nie je to časované a bolesť dlho trvá, možno aj celý život. Držte sa Milan. Prajem všetko dobré. Henrieta

In reply to by Anonym (neověřeno)

7801xxxxxxxxxx
  (kontaktovat autora příběhu) •
29. září 2019
Zdravím,
nyní vidím už změnu ve svém chování. Opět se aktivně snažím ucházet o zaměstnání a mám víc energie,ale potřeboval jsem rok. Rok života ztracený ale pomohl mi. Zase chci cestovat a žít,máma by si to tak přála. Sice v noci když usínám tak brečím ale ráno dokážu už mnohem lépe fungovat, což mě naplňuje optimismem. https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pribehy/620059/lucii-29-rekli-ze-je-zdrava-ted-plati-lecbu-rakoviny-ze-sveho-transfuze-po-250-tisicich-si-muze-dovolit-i-diky-fanouskum.html Velmi mi pomohlo, že jsem mohl být součástí této akce.