Má smysl biologická léčba při pokročilém nádorovém onemocnění?

Vážená Lucie,

neznám žádné podrobnosti, ani nejsem onkolog, ale domnívám se, že dědečkova nemoc je bohužel velmi pokročilá. Nádory na plicích budou s velkou pravděpodobností metastázy — tedy vzdálené šíření nádoru. To, že při prvním vyšetření nebyly žádné známky nádorového šíření, bohužel neznamená, že nádor byl skutečně celý odstraněn. Žádná ze supermoderních metod není schopna postihnout mikrometastázy, které časem mohou začít působit pacientům obtíže. Právě proto dostávají nemocní i po úspěšných operacích s odstraněním původního nádoru chemoterapii nebo léčbu zářením — aby se takové mikrometastázy zničily. Ale ne vždy se to pochopitelně podaří a někdy časem se nádor objeví znovu a na jiném místě. Ptáte se, jestli je naděje, že by se zcela vyléčil — jak jsem již psala, posoudit to neumím, ale pokud je mi známo, tak tento typ nádoru se léčí velmi špatně. Právě také nově zjištěné nádory na plicích mohou svědčit pro to, že vyléčení nemusí být reálným cílem.

Velmi bych Vám doporučovala, abyste společně s dědečkem (bude-li pochopitelně souhlasit) při další onkologické kontrole tyto otázky lékaři položili. Jaký je cíl další protinádorové léčby? Jaké jsou případně další možnosti? Co by se stalo, kdyby — vzhledem k tomu, že chemoterapie pravděpodobně dědečkovi hodně snižuje kvalitu života — léčbu ukončili?

Také by bylo potřeba, aby někdo s dědečkem promluvil o tom, co by si on sám pro sebe přál. Třeba opravdu o další léčbu nestojí, třeba má jiné představy o tom, co by se mělo teď dít. Jak vůbec rozumí své nemoci, jaká má očekávání? Proč do nemocnice nechce — čeho se obává, v co doufá? Pro někoho může skutečně ztráta schopnosti postarat se o sebe, ukázat ostatním svou slabost, naprosto nesnesitelná, nedůstojná. Nemusíte se bát mu takové otázky položit, jistě o nich již mnohokrát přemýšlel. A když budete tohle vědět, nemusíte být v roli toho, kdo za dědečka rozhoduje. Pokud je srovnaný se svou nemocí a s tím, že se možná jeho život chýlí ke konci, bude to pro Vás důležitá informace. Uričtě je dobré respektovat přání nemocných — třeba zda chtějí nebo nechtějí do nemocnice. Rozumím tomu, že je pro Vás strašlivé dívat se na dědečkovo utrpení, ale jedině tehdy, když se Vám podaří porozumět tomu, co se v dědečkovi odehrává, bude možné mu nějak pomoci. Ale může se také stát, že o tom nebude chtít mluvit. Pak bohužel nezbývá, než respektovat jeho přání a pohotovost nevolat.

Možná máte ve Vašem okolí mobilní hospic, jehož pracovníci by mohli přijít za dědečkem domů a poradit co a jak.

S úctou,

MUDr. Irena Závadová