Zemřel nám spolužák (14), moji spolužačku to silně zasáhlo. Jak jí mohu pomoci?

Dobrý den, Matyáši,

děkujeme za Tvůj e-mail i za zájem, který máš o lidi kolem sebe. Tvoje spolužačka se trápí pravděpodobně nad úmrtím vašeho společného kamaráda. Lidé se mezi sebou liší v tom, jak jsou schopni zpracovat úmrtí blízkých a je možné, že pro Tvou spolužačku smrt kamaráda přinesla víc otázek a bolestí než pro ostatní ze třídy, obzvlášť, jestli mezi nimi proběhlo něco intimnějšího (i když jen v náznaku). Myslím, že ji můžeš podpořit v hledání další pomoci. Kamarádka se může obrátit kdykoliv třeba na Linku bezpečí (nebo jinou linku pro děti a mladé lidi), kde může v kteroukoliv dobu anonymně mluvit o své bolesti, stejně tak tam může kdykoliv napsat e-mail. Také je fajn, že Ti to vše může říkat a možná by bylo vhodné, kdyby se podělila o své soužení i s dalšími blízkými lidmi. Někdy pomáhá takovou věc několikrát probrat, ulevit si bez toho, že by jí někdo říkal, co má dělat. Vznikne tak prostor pro její trápení, její prožitky a může jí to pomoci uvědomit si, co by teď pro ni bylo vhodné, co potřebuje. Jak jsi naznačil, asi není potřeba, aby se naučila žít bez pomoci druhých sama se svým truchlením. Druzí lidé jsou tu mimo jiné proto, aby ji podpořili a zkusili jí ulevit. Jestli Ti to vyhovuje, zkus jí šetrně připomínat, že odborníci i přátelé jsou tu pro ni a může se o ně opřít, hledat u nich podporu, informace i pochopení. Ty už vlastně děláš přesně to, co je potřeba, a bylo by fajn, kdybys na to ani Ty nebyl sám.

Zuzana Vondřichová