Syn spáchal sebevraždu, stále si kladu otázku, proč. Jak se s tím mám vyrovnat?

Odpověď na dotaz ze dne 22. 12. 2013 zobrazit původní dotaz

lorem ipsum...

Dobrý den Moniko,

děkuji Vám za důvěru, s níž jste nám napsala svůj příběh. Bude to pět měsíců, co se Váš syn oběsil, je to krátká doba. Mnohdy smrt blízkého člověka dokáže vzbuzovat pocity viny — člověka napadá, co mohl udělat jinak. Pokud však někdo zemře z vlastního rozhodnutí, sebeobviňování bývá mnohem větší. Vždy můžeme něco udělat jinak — rozhodnutí je jen jedno a pokaždé nese určitá rizika, nikdy nevíme, jaké bude mít důsledky… Věřím, že jste dělala vše nejlépe, jak jste uměla, že jste svému synovi byla nejlepší mámou, jakou jste uměla být.

Píšete, že nevíte důvod, proč se Váš syn rozhodl skončit se životem, zřejmě ani nejevil žádné známky, že o něčem takovém uvažuje. Jeho pohnutky Vám zůstanou tajemstvím a Vy jeho rozhodnutí budete muset přijmout, jakkoli se Vám to teď může zdát nemožné. Nakonec Vám to však může pomoci — vědomí, že to byla jeho volba, že to on to tak chtěl.

Píšete, jak moc Váš syn znamenal pro svého mladšího bratra. I pro něj je to veliká ztráta. Ale i pro zbytek rodiny. Myslím, že je dobré, abyste všichni o synovi mluvili, abyste na něj vzpomínali. Pomůžete si tím navzájem unést tu bolest, kterou teď prožíváte, a všechny další emoce, které se mohou objevovat. Chápu, že po ztrátě dítěte nemáte chuť pokračovat dál, při životě Vás drží jen pocit zodpovědnosti vůči zbytku rodiny. Nicméně věřím, že i z té bolesti se může urodit něco hodnotného — třeba prohloubení Vašich vzájemných vztahů, změna priorit, v konečném důsledku i hlubší prožívání radosti a vděčnost za vše dobré, co život přináší. Ale k tomu se musíte probolet, nechat působit i čas a vyzbrojit se trpělivostí a snášením žalu, jenž je v této situaci nevyhnutelný.

Ptáte se, jak se naučit se svou situací žít. Přestože cesta každého člověka je jedinečná, může pomoci inspirace od lidí, kteří prošli něčím podobným. Organizace Dlouhá cesta www.dlouhacesta.cz  sdružuje rodiče, kterým zemřelo dítě — ať už jakýmkoli způsobem, včetně sebevraždy. Kéž na jejich stránkách a ve službách, jež poskytují, naleznete alespoň malou pomoc a úlevu.

Přeji Vám, Moniko, hodně sil a trpělivosti na Vaší dlouhé cestě.

S úctou,

Alexandra Lammelová

Dotaz zodpovídá

Mgr. Alexandra Lammelová

Mgr. Alexandra Lammelová

psychoterapeutka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz