Pochybnosti o péči v nemocničním zařízení

Dobrý den, paní Lorencová,

nepřála jste si, aby tatínek zemřel v nemocnici, máte za to, že první nemocnice péči o něj zanedbala, pozastavujete se nad informacemi od lékařů a nad způsobem jejich předávání, resp. nepředávání. Nás se ptáte, jak je možné zjistit, zda byla tatínkovi poskytnuta péče v odpovídajícím rozsahu a zda lékaři svá rozhodnutí tatínkovi dostatečně vysvětlili.

Velmi si vážím toho, že v období svého smutku myslíte na druhé a záleží Vám na tom, aby podobné situace nezažívali u svých blízkých. Dovolte mi prosím Vám vyjádřit lítost nad tím, že tatínek zemřel bez přítomnosti své rodiny na místě, které jste si pro něj nepřáli.

Ze své pozice nemohu hodnotit, zda lékaři či sestry v nemocnici péči o tatínka zanedbali. Zcela však chápu, že postup lékařů a průběh událostí ve Vás vyvolal pochybnosti a otázky, které si kladete. Nedivím se, že nesrozumitelnost jednání nemocnice, nátlak na maminku ohledně rozhodování a nakonec i ztráta tatínkova řetízku ve Vás vyvolává nedůvěru a potřebu zjistit, co se vlastně stalo, co bylo a co nebylo v pořádku. Údiv lékařů v Brně vnímám jako určité potvrzení toho, že Vaše otázky a pochyby nejsou neopodstatněné.

K Vaší otázce, jak je možné zjistit, zda měl tatínek dostatečnou péči a zda mu lékaři svá rozhodnutí srozumitelně vysvětlili, Vám mohu napsat pouze tolik, že nemocnice má povinnost si vést záznamy jak o úkonech, tak o poučení či informování pacienta, příp. rodiny. Máte právo do této dokumentace nahlédnout (pokud si tatínek výslovně nepřál, aby rodině nebyly informace předávány) a nechat si informace v ní zdravotníky vysvětlit. Pokud byste se chtěla poradit dál, třeba i s právníkem, doporučila bych Vám se obrátit na poradnu webu www.ferovanemocnice.cz, kde najdete i další informace k tomu, na co se ptáte. Jde o projekt Ligy lidských práv, která se zabývá právy pacientů.

S úctou a pozdravem

Tereza Bímová