Máma se stará doma o babičku, ale přestává péči zvládat. Babička chce zůstat doma a bývá nepříjemná. Jak můžeme pomoci?

Odpověď na dotaz ze dne 16. 6. 2014 zobrazit původní dotaz

lorem ipsum...

Váš dotaz se týká starostí o mámu, která se již dlouho stará o nemocnou babičku.

Dobrý den, Mary,

z Vašeho e-mailu jsem vyrozuměla, že byste ráda, aby babička máminu péči ocenila, vážila si oběti, kterou máma přináší – jak na vlastním zdraví, čase i zaměstnání. Je srozumitelné, že starání o těžce nemocnou bez ocenění je opravdu velmi náročné a vyčerpávající.

Chápu, že byste si přála pro mámu něco jako spravedlnost a také pro babičku uvědomění si, že má opravdu to nejlepší, co může ve svém stavu mít – péči své dcery, která již dlouho snáší její obtíže i rozmary. Bylo by to skvělé, obě by pak mohly vnímat to, co za takovou péčí stojí: lásku a vděčnost.  Obávám se ovšem, že tohoto ideálního stavu nejspíš nepůjde dosáhnout. Babiččino vnímání je již zcela pohlcenou křivdou, nemocí  a pravděpodobně mnoha dalšími faktory (minulost, povahové vlastnosti atd.), které jí nedovolují zahlédnout péči Vaší maminky jako dar. To se, bohužel, často stává, nemocný už nevnímá své okolí s respektem, ale spíš s neúctou, zlobou.

Pomoc pro pečujícího může spočívat v tom, že ho oceňují ostatní blízcí lidé, pomáhají mu a podporují ho. Dávají mu najevo, že má právo na pochvalu, podporu a úctu, i na vlastní život. Také mu mohou pomoci hledat hranice – aby nedělal své pečující úkony s nadějí na pochvalu od nemocného, ale čistě za sebe: jen to,  na co se cítí, chce dělat, a kde nepřekračuje své meze. Je totiž opravdu hrozné stále čekat na něco, co nepřichází a pravděpodobně ani nepřijde. Zní to možná paradoxně, ale je možné, že když si máma uvědomí babiččinu neschopnost ji pochválit, uleví se jí od stálé snahy pochvalu získat a starání o babičku dostane únosnější rysy. Nic to nemění na tom, že by si máma ocenění zasloužila a je ve své péči o svou matku obdivuhodná. Je to opravdu škoda, že tak velké sdělení, jako je péče v poslední fázi babiččina života, zůstává bez poděkování.

Pokuste se tedy společně s ostatními lidmi mámě ulevit, podpořit ji v rozhodnutí také pečovat o své zdraví a dejte jí najevo porozumění pro zklamání, které z babiččiny nespokojenosti máma i Vy cítíte.

Zuzana Vondřichová

Dotaz zodpovídá

PhDr. Zuzana Vondřichová, PhD.

PhDr. Zuzana Vondřichová, PhD.

psychoterapeutka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz