Jaká je prognóza po těžké ischemické cévní mozkové příhodě?
lorem ipsum...
Píšete, že Vaše babička je po těžké ischemické cévní mozkové příhodě, která vedla k omezení hybnosti horních i dolních končetin a k poruše řeči. Ptáte se, jestli proběhla a případně hrozí další mozková příhoda a je-li naděje na zlepšení.
Vážená paní Semivanová,
je úžasné, že i v tak těžké situaci se snažíte pro babičku udělat vše co je ve Vašich silách.
Na obě tyto otázky se dá odpovědět kladně. Po jedné mrtvici jistě mohla a může přijít další, záleží na mnoha okolnostech – jednak na celkovém zdravotním stavu babičky, na dalších doprovodných onemocněních, která mohou významnou měrou přispět k riziku další mrtvice. Velmi důležité je, jaká byla příčina mrtvice. Někdy se dá jasně rozpoznat původ mrtvice například pri poruše srdečního rytmu, kdy se přímo v srdci vytvoří krevní sraženina (embolus), která je krevním proudem zanesena dále do krevního řečiště, kde způsobí ucpání tepny třeba právě v mozku s následným rozvojem infarktu mozkové tkáně. Jindy se ale takový jasný vyvolávající moment vystopovat nedá.
Další důležitý faktor, který významně ovlivňuje babiččinu prognózu, je léčba, kterou dostává. Z rozsáhlých studií je zřejmé, že dobře nastavená léčba významně snižuje riziko další mrtvice a to tím více, čím vyšší je věk nemocného, protože s věkem riziko mrtvice stoupá. Používá se především kyselina acetylosalicylová (Acylpirin) nebo warfarin – ten má své jasné indikace i kontraindikace. Jsou-li tyto léky vhodné i pro Vaši babičku, musí posoudit její ošetřující lékař, který je obeznámen se všemi podrobnostmi předchorobí i současné nemoci. Z dalších rizikových faktorů je třeba uvést vysoký krevní tlak, srdeční selhávání, přítomnost aterosklerózy nebo cukrovky, žádnou z těchto chorob Vaše babička neměla, což je pro ni příznivé.
Pokud jde o zlepšení zdravotního stavu, zlepšení jistě očekávat lze. Ale opět závisí na mnoha okolnostech jestli ke zlepšení dojde a v jaké míře a za jak dlouho. Tato míra zlepšení je jen velmi těžko stanovitelná. I lékaři pečující o pacienty po mozkových mrtvicích se jen obtížně a neradi vyjadřují konkrétně. Určitě hodně záleží na rezervách nemocného a jeho “chuti” s chorobou bojovat. Metoda bazální stimulace je to nejlepší, co pro babičku v tuto chvíli můžete dělat. Také časté návštěvy, povídání, vyprávění, pohlazení – i když babička sama nemůže dostatečně reagovat – to vše je pro ni velmi důležité.
Píšete také, že Vám lékař v současném stavu nedoporučil pečovat o babičku v domácím prostředí. Pokud byste se o babičku chtěli starat doma, což jistě je nelehký úkol, myslím, že po stabilizaci zdravotního stavu by tomu nemělo nic bránit. S pomocí agentur domácí péče a pečovatelských agentur se i toto dá zvládnout. Jistě můžete toto téma s ošetřujícím lékařem znovu probrat.
Poslední Vaše otázka se týká přípravku Fosfosercaps. Sama s ním zkušenosti žádné nemám, ale myslím, že babičce může prospět. Opět by bylo vhodné jeho užívání probrat s ošetřujícím lékařem, protože pacienti s mozkovou mrtvicí často dostávají léky s podobným účinkem.
Vážená paní Semivanová, přeji Vám i Vaší babičce mnoho sil, trpělivosti a odvahy. Vaše starost i péče jsou pro babičku to nejlepší, co jí můžete v tuto chvíli nabídnout.
S úctou
MUDr. Irena Závadová