Přítelkyně náhle zemřela na rakovinu. Jako by tím pro mě skončil život. Jak se s tím smířit?
lorem ipsum...
Dobrý den, pane Leoši.
Vážíme si Vaší důvěry. Vaše přítelkyně poměrně rychle podlehla rakovině a zůstalo po ní jen prázdno a spousta nevyslovitelné bolesti, zoufalství, zlosti a bezmoci. Hluboce soucítím s tím, co prožíváte.
Popisujete maraton, kterým jste spolu prošli – první zprávy o nemoci, naděje, uzdravení, po letech opět nemoc, znovu období plné života, pak opatrné zmínky, že něco není v pořádku – až po poslední týden bezmoci, marných snah a zoufalství, konce. Vážím si toho, že jste svou partnerku provázel až do posledních dnů.
Bolestně teď zažíváte otázku, proč musela zemřít? Proč právě ona? Proč zemřela mladá a krásná, teprve v rozpuku života? Proč musela zemřít máma malých dětí? Přiznávám, že ani já neznám odpověď. Bolestně se mě dotýká, že nevíme, proč musí lidé trpět, proč je někomu vyměřena tak krátká doba života. Navíc v tom není žádná spravedlnost. Někdy to nikdo nedokáže ovlivnit. Zůstává bezmoc a prázdno.
Mnoho nepomáhá, že vím, že taková ztráta v nás často probudí vnímavost k bolesti druhých. Vím, že člověk často přehodnotí své hodnoty, rozlišuje podstatné od méně důležitého a žije daleko moudřejší život. Vím, že se často propracujeme k prožití témat a hloubky, do které jsme si předtím netroufali. Vím, že čas zahojí mnohé bolesti. Ale toto všechno nemůže být ani chabou odpovědí na bolestné PROČ.
Vím také, že mnohdy nám pomůže nenést tuto bolest a zoufalství sám – sdělená bolest se skutečně stává snesitelnější – chci Vás povzbudit, abyste hledal ty, kdo jsou ochotni naslouchat bolesti Vaší duše. Kamarádi, blízcí lidé, ale i linka důvěry, psychoterapeut nebo duchovní ve Vašem okolí. Někdy pomůže také zkušenost těch, kdo prožili něco podobného – např. svépomocná skupina.
Zmínil jste se také o dětech, které přítelkyně měla. Nevím, zda byly Vaše, ale předpokládám, že jste se potkávali. Pokud ano, chci Vás povzbudit, abyste na ně nezapomněl, ale naopak se snažil setkávat se s nimi jako doposud – pokud to tedy jejich opatrovníci dovolí. Aby i ony mohly zažít, že odešla maminka, ale ostatní věci fungují jako předtím.
Pane Leoši, přeji Vám dost sil k unesení Vaší bolesti, abyste směl po čase dojít k moudrosti a smíření.
Petra Hálková
Dotaz zodpovídá
