Je správné respektovat přání nemocného?
lorem ipsum...
V našem kulturním prostředí je určitě důležité respektovat přání nemocných. Jen ve výjimečných případech, kdy nemocný zjevně není k takovým rozhodnutím kompetentní, se k němu nepřihlíží (a samozřejmě u dětí je situace také komplikovanější).
Vážená paní Křižalkovičová,
je vždy potřeba informovat citlivě nemocného o možném vývoji zdravotního stavu, pokusit se nastínit pravděpodobný průběh a i možné komplikace, aniž jej ale “děsíme” tím, co všechno se může stát, když do nemocnice nepůjde. Současně je potřeba vysvětlit, co vše pro něj můžeme udělat, pokud se rozhodne pro paliativní postup. Je právě výsadou paliativní medicíny, že každému může vždy nabídout něco, co uleví jeho symptomům. A nemusí to být vždy jen léky. Kvalita života, zvláště u pacientů s krátkou životní prognózou je velmi důležitá a pro značnou část těchto nemocných je mnohem důležitější, než délka života. Je také dobře informovat příbuzné (pochopitelně se souhlasem nemocného) nebo jiné pečující osoby.
Z Vašeho popisu je zřejmé, že si nemocná plně uvědomuje, že může zemřít. A takové rozhodnutí bych určitě respektovala. Pokud by se její dušnost zhoršovala, je určitě na místě v kontextu její nemoci a jejího rozhodnutí podat opioidy, které dušnost a s ní spojenou úzkost tlumí. Za velké plus považuji vstřícnost, pochopení a ochotu praktického lékaře.
Přeji Vaší pacientce i Vám, aby vše vyšlo podle představ a možností.
S úctou a s pozdravem
MUDr. Irena Závadová