Jak řešit vyčerpávající situaci při péči o velmi nemocnou ležící babičku?

Dobrý den, Lenko,

chápu, že Vás celá situace velmi vyčerpává a nevíte už, jak dál. Podle toho, jak stav Vaší babičky popisujete, se domnívám, že trpí stavem, který se někdy nazývá „delirium“ a je velmi častou komplikací průběhu vážných nemocí, hlavně u starších pacientů. Tento stav se projevuje poruchami myšlení, vnímání, poruchami krátkodobé paměti, emoční labilitou (kolísáním nálad) a neklidem. Častá také bývá tzv. „spánková inverze“, tedy přes den je pacient unavený, pospává, ale v noci je velmi neklidný. Také „světlé chvilky“, které u Vaší babičky popisujete, jsou pro tento stav typické.

Tímto stavem jsou ohroženi hlavně starší nemocní (nad 70 let), nemocní s nádorovým onemocněním, nemocní s poruchou zraku či sluchu. U Vaší babičky k tomu jistě přispěla i mrtvice, o které píšete. Příčiny mohou být mnohé a řešení nebývá jednoduché. Přesto se nevzdávejte naděje. Pokusím se Vám napsat několik rad a tipů, jak si s takovým stavem poradit.

Jistě by bylo vhodné lékařské vyšetření (třeba babiččiným praktickým lékařem), aby zhodnotil, jestli babička není ohrožena nějakou infekcí, dehydratací (nedostatkem tekutin v těle) nebo selháváním některých orgánů. Všechny tyto stavy mohou její stav ještě zhoršovat, vhodné by bylo udělat i některá laboratorní vyšetření. Taky je užitečné projít důkladně seznam léků, které babička užívá, a zhodnotit, jestli některé z nich nemohou její psychické funkce zhoršovat.

Při komunikaci s takovýmto nemocným je vhodné používat jasný a klidný tón řeči, jednoduché a krátké věty. Pacienti nejsou schopni dlouhého soustředění, proto je vhodné s nimi mluvit častěji, ale v kratších časových úsecích. Nutní jsou i stabilní pečovatelé a přehledné prostředí. V noci nenechávat zhasnuto, vhodné je tlumené světlo, aby nemocný neztratil orientaci. Někdy k uklidnění pomůže známý důvěrný předmět, který má nemocný při sobě (oblíbený polštář, kus oblečení, hrnek….). Důležité je, aby měl pacient fungující korekční pomůcky (naslouchadlo, brýle), pokud je potřebuje, bez nich může být lehce dezorientovaný a úzkostný.

Někdy příčinou takového stavu může být i bolest, která může stav vědomí výrazně zhoršovat, i když si přitom nemocný přímo na bolest nestěžuje, nebo také deprese, úzkost nebo strach, které starším nemocným lidem mohou způsobit vážné poruchy vědomí a zmatenost.

Většinou je nutné podávat léky, které pacienta v ideálním případě zbaví všech nepříjemností (zmatenosti, křiku, špatného spánku apod.) a Vám umožní se i nadále starat o babičku a zachovat si přitom sílu a zdravý rozum, protože péče o neklidného a zmateného pacienta je opravdu extrémně náročná a brzy Vás neúměrně vyčerpá.

Léky, které je  v tomto případě třeba podávat, je nutné dobře zvážit a vybrat. Píšete, že babička teď užívá nové antidepresivum. Pravděpodobně by bylo vhodné zvážit podávání jiných léků nebo k tomuto léku ještě další přidat (např. léky typu Haloperidol, Tiapridal). Promluvte si o tom s Vaším praktickým lékařem (lékařkou), možná by bylo vhodné se poradit i s odborníkem – psychiatrem, nebo nejlépe gerontopsychiatrem, který se specializuje na psychické problémy starších nemocných. Rozhodně si nemyslím, že by Vaše babička patřila do blázince, je ale potřeba jí pomoci, protože ji i Vás tento stav jistě velmi trápí a vyčerpává.

Obávám se, že žádný lék ji nedokáže vrátit tam, kde byla před nemocí, ale mohl by jí i Vám pomoci ke klidnějšimu spánku a dnům bez úzkosti.

Přeji Vám mnoho sil a věřte, že i když Vám babička nedokáže projevit vděk a úctu za Vaši starost a péči o ni, jste pro ni teď to nejdůležitější. Je možné, že bez Vaší péče by už možná nebyla.

Máte také plné právo na to být unavená a vyčerpaná, stejně jako Vaše matka. Zkuste se proto informovat na možnost “respitního“ (krátkodobého) pobytu např. v hospici ve Vašem okolí (seznam najdete zde na tomto portále), kde se o babičku postarají a Vy budete mít možnost si odpočinout.

S úctou a pozdravem

Jana Michlová