Péče o nemocnou babičku - jak řešit její nechuť k jídlu i pohybu?

Milá Mary,

je obdivuhodné, že Vaše maminka tak dlouho zvládá náročnou péči o babičku a i přes nepříznivé prognózy takto dlouho poráží boj s rakovinou.

Podle toho, co popisujete, je možné, že babiččina nemoc postoupila do dalšího stadia a organismus babičky, vyčerpaný postupující chorobou zvládá méně, než dřív. Já její přesný zdravotní stav jen podle popisu z dotazu nemohu hodnotit, ale domnívám se, že babičce ubývá sil a její organismus na to reaguje tak, jak popisujete. Chápu, že to přináší potíže při zaběhnuté péči, ale považovala bych za moudré tento vývoj respektovat a pokusit se péči přizpůsobit aktuálnímu stavu babičky.

U diabetiků je opravdu problém, že pokud si píchají inzulín a nedostatečně jedí, mohou si způsobit nepříjemné stavy až bezvědomí při hypoglykemii. Pokud toto hrozí, je nutné se co nejdříve domluvit s diabetologem, který babičku sleduje, a upravit léčbu! V pokročilém stadiu nádorového onemocnění je někdy vhodné  léčbu inzulinem vysadit a přejít na tablety, nebo léčbu cukrovky řídit podle aktuálního stavu glykemie (aktuální hladina cukru v krvi), kterou lze měřit i doma glukometrem. Mírně vyšší hladina cukru v krvi může být pro babičku mnohem přijatelnější než neustálé výkyvy hladiny a hypoglykemie.

Lidé v pokročilém stadiu nádorového onemocnění opravdu často přestávají mít chuť k jídlu a jídlo je pro ně velkou obtíží. V posledních stádiích nevyléčitelné choroby někdy lidé přestávají jíst úplně, organismus už živiny nedokáže využít ani strávit. Proto je třeba se poradit například s praktickým lékařem Vaší babičky, aby její stav zhodnotil a společně s Vámi a s babičkou, je-li toho schopná, jste zvážili, co je nutné pro její další péči udělat.

Stejně je to i s pohybem, pokud jí ubývají síly a pohyb se pro ni stává obtížným, může babička reagovat zle či plačtivě. Chápu, že je to pro Vás těžké, a proto bych Vám radila přehodnotit celou situaci s lékařem, který zná její zdravotní stav (praktický lékař, onkolog…). Bylo by dobré zvážit, jak daleko nemoc pokročila, jestli nenastává poslední fáze nemoci a jak tomu péči přizpůsobit.

Péče o ležícího člověka je samozřejmě v domácích podmínkách náročná, ale s moderními pomůckami (polohovací postel, podložky proti proleženinám, pomůcky k hygieně apod.) ji lze za určitých podmínek zvládnout. Pokud je to pro rodinnou situaci neřešitelné, lze se obrátit na nejbližší lůžkový hospic . Hospic je zdravotnické zařízení — „nemocnice“ pro umírající, kde babičce poskytnou veškerou zdravotnickou péči, např. léčbu bolestí a dalších projevů nemoci a Vám umožní ji doprovázet podle Vašich možností. Pokud máte v dosahu domácí hospic,  pomůže Vám tým zdravotníků a dalších odborníků s péčí o babičku v domácím prostředí.

Doufám, že najdete informace, které Vám umožní řešit situaci tak, aby Vaše maminka i babička byly v klidu a vzájemné shodě. Dlouhá a náročná péče o nemocného člověka v domácím prostředí je opravdu velmi vysilující, ale nemocnému poskytne neocenitelný pocit bezpečí a možnost láskyplného přístupu blízkých. Pokud už není možné o nemocného pečovat doma, pak je lůžková hospicová péče nejlepším řešením.

S úctou a pozdravem

Jana Michlová