Byla smrt babičky nevyhnutelná? Neudělali jsme my nebo lékaři chybu?

Dobrý den, Martino,

děkujeme Vám za dotaz i za důvěru, se kterou se nám svěřujete s čerstvou a bolestnou zkušeností se smrtí babičky.

Kladete nám několik otázek, jejichž detailní zodpovězení bohužel není touto formou možné, na to nemám dostatek informací o babiččině zdravotním stavu (jakým typem tumoru babička trpěla, jak byla nemoc rozsáhlá apod). Mnohem lépe, i když jistě ne také s jistotou, by Vám měli odpovědět ošetřující lékaři  Vaší babičky, kteří byli s jejím zdravotním stavem a průběhem nemoci obeznámeni. Ptejte se tedy také jich, já se Vám pokusím alespoň částečně odpovědět a vysvětlit situaci.

1) Z Vašeho dotazu jsem pochopila, že babička trpěla tumorem jícnu, pravděpodobně zhoubným. To je onemocnění velmi vážné a ve velkém procentu případů i smrtelné. Existuje několik typů těchto nádorů a jejich léčba spočívá v léčbě chirurgické, radioterapii (ozařování) a chemoterapii. Chirurgická léčba, tedy operace, se většinou používá u nádorů, které nejsou doposud příliš  rozsáhlé a je naděje na jejich celé odstranění. Tato operace je náročná a má svoje rizika. Před každou operací pacient podepisuje informovaný souhlas, ve kterém by měla být srozumitelně popsána možná rizika a komplikace dané operace. Toto riziko závisí nejen na samotném výkonu, ale i na přidružených nemocech, momentálním zdravotním stavu, výživě apod. Všechna tato rizika a nejčastější komplikace, včetně dalších možností léčby by měly být každému pacientovi, tedy i Vaší babičce, srozumitelně vysvětleny tak, aby se měl možnost rozhodnout, který typ léčby si zvolí. Bohužel Vám nedovedu odpovědět, jaká naděje by byla, kdyby babička operaci nepodstoupila. Přepokládám ale, že u operace lékaři předpokládali největší úspěch na vyléčení. A je nutné počítat i s tím, že také chemoterapie a ozařování mají svoje komplikace a nežádoucí účinky.

2. Nevím, jestli je možné, aby se spoj mohl přetrhnout při posazování a stání 3. den po operaci, na to se musíte ptát chirurgů, kteří operaci prováděli.

3. Nedokážu odhadnout, jak dlouho by tu s Vámi babička ještě mohla být, pokud by operace proběhla bez komplikací. Tumor jícnu (nejčastěji karcinom) má i při časném zachycení onemocnění a po radikálním (tedy co nejrozsáhlejším operačním výkonu) poměrně malou naději na úplné vyléčení. Uvádí se, že pět let po operaci přežije asi 10-20% pacientů. Při rozsáhlém onemocnění pacienti přežívají většinou pouze několik měsíců.

4. Na důvod, proč byla žádána pitva, se musíte ptát lékaře, který pitvu požadoval, to já opravdu nevím. Možná chtěli ověřit, jak velké bylo přetržení spoje nebo jiné podrobnější zhodnocení stavu, které před smrtí nebylo možné.

Chápu, že poté, co Vás smrt babičky takto náhle překvapila, máte spoustu otázek a hledáte odpovědi, které by Vám ulevily ve Vašem smutku a trápení nad ztrátou blízké a milé osoby. Je mi líto, že Vám nemohu dát přesnější odpovědi na Vaše otázky.  Blíže Vám odpovědí ošetřující lékaři Vaší babičky, ale ani Ti pravděpodobně nebudou schopni Vám s jistotou říci, co by se dělo, kdyby vše probíhalo bez komplikací. Léčba těchto vážných nemocí je vždy o měření velikosti rizika léčby a možnou nadějí na vyléčení, která tato léčba přinese. Bohužel už nejde zpětně zhodnotit, zda by jiný postup byl vhodnější a přinesl lepší výsledky, nad tím je zbytečné se trápit.

Musí být obtížné smířit se s odchodem dosud aktivního člověka, přeji Vám proto, ať Vás neopouští síly a naděje, že brzy přijdou i vzpomínky na chvíle milé a příjemné a  smutek alespoň částečně zahladí.

S pozdravem a přáním Všeho dobrého

Jana Michlová