Mám pocity viny ze smrti lidí v okolí

Milá Majko,

vytvořila jste si v sobě mechanismus viny a zodpovědnosti za cizí smrt, který vždy naskakuje, když někdo – třeba i vzdálený – zemře.

Sama přitom vnímáte absurditu takové „logiky“, ale nedokážete se jí – zdá se – zatím sama ubránit.

Myslím, že ani jedna odpověď na Váš dotaz nebude zřejmě stačit, aby Vás přesvědčila – můžu Vám jen doporučit, abyste s tím nezůstávala sama a vyhledala nějakého psychoterapeuta, který by Vám pomohl téma smrti zpracovat.

Právě nezpracování a nepřijetí tématu smrti ve Vašem životě je podle mého příčinou Vašich potíží. Jde vlastně o původně obranný mechanismus, který člověku pomáhá rychle nějak zpracovat podněty, které jsou pro něho v určité době „příliš silné“. Zdá se, že pro Vás mohlo být téma smrti – napřed Vaší sestřenice, později i dalších – příliš silným a šokujícím podnětem a možná Vám s ním nikdo z dospělých kolem Vás nepomohl tak, abyste mohla téma smrti pro svůj život přijmout a zařadit do bolestné a někdy tragické, ale zároveň přirozené lidské zkušenosti.

Když nemá člověk – a často je to dítě nebo nedospělý – žádný „návod“ na to, jak novou, často traumatizující zkušenost přijmout, pomůže si obranným mechanismem – buď zkušenost nějak popře, nebo přetvoří pomocí fantazie, aby mu dala nějaký smysl.

Vy jste našla smysl v tom, že smrt kolem sebe nějakou magickou cestou způsobujete. Je na tom vidět, že Vám nebylo umožněno a s pomocí zkušenějších blízkých lidí pomoženo přijmout konkrétní smrt a pak i obecně téma smrti v životě člověka jako normální, i když těžkou součást života každého člověka.

Často se lidé obtížným tématům vyhýbají, zvlášť když mají pocit, že tím „ochrání“ děti nebo dospívající. Raději těžké téma tabuizují a nemluví o něm. Děti, které se však s faktem smrti potkají, potřebují návod k tomu, jak toto téma do svého života a zkušenosti zařadit. Vy jste si tedy poradila pomocí omnipotentních fantazií. Skutečně Vás můžu ubezpečit, že žádný člověk, ani Vy, nevládne takovou mocí, aby mohl nevědomě ovlivňovat smrt lidí kolem sebe.

Chápu, že moje odpověď pro Vás zřejmě nebude dost přesvědčivá – potřebujete prožít pocit jistoty, důvěry a bezpečí v kontaktu s tématem smrti, a to by Vám mohla poskytnout dobrá terapie. Takže Vás podporuji v tom, abyste pro sebe našla důvěryhodného psychoterapeuta a téma smrti s ním zpracovala a přijala pro svůj život jako normální lidskou zkušenost. Určitě se vám uleví a věci se dostanou na místo, kam patří.

Držím Vám palce!

Ilona Peňásová