Tatínek měl bronchitidu, pak i zápal plic, napojili ho na ventilaci. Zanedbali něco? Na co zemřel?

Vážená paní Jano,

Váš tatínek měl vážně nemocné plíce — chronickou bronchitidu v pokročilé fázi. Je to skutečně onemocnění, u kterého dnešní medicína nabízí léčení komplikací a zpomalování postupu onemocnění, ale nelze ji vyléčit. Toto onemocnění vede k opakovaným a závažným zápalům plic a zápal plic může být tím konečným onemocněním, které povede k úmrtí pacienta. Ani nejmodernější antibiotika, podpora selhávajících orgánů včetně umělé plicní ventilace, nejsou schopny toto v určitou chvíli zvrátit. Ptáte se, jak vlastně tatínek zemřel. Na tuto otázku vám nemohu odpovědět, protože nemám jiné informace než vy. Obvykle ale dojde k selhání dalších orgánů a orgánových systémů a paciet zemře na takzvané kardiorespirační selhání, kdy dojde k poruše srdečního rytmu, která již není nijak ovlivnitelná. Kromě toho může dojít k tak závažnému postižení plic, že přestane fungovat výměna kyslíku mezi vdechovanou směsí a krví. Tito nemocní mají hlubokou poruchu vědomí a zemřou vlastně ve spánku.

Odpojení od přístrojů lze provést v nejlepším zájmu pacienta tam, kde je zřejmé, že léčba nepovede k vyléčení nebo návratu původního stavu zdraví a je zřejmé, že léčba nemocného zatěžuje a ohrožuje tak závažnými komplikacemi a přináší mu takové utrpení, že není přijatelné, aby byl takové léčbě podrobován s jediným cílem prodloužení života za jakoukoli cenu a v jakékoli kvalitě. I případné odpojování od přístrojů probíhá za přísné kontroly pacientova utrpení, pacienti jsou opět v hlubokém spánku a v tomto spánku klidně zemřou.

Ať již byl průběh tatínkovy nemoci jakýkoli, věřím, že zemřel v klidu, bez výrazného utrpení a vlastně ve spánku.

MUDr. Irena Závadová