Manžel upadl do bezvědomí, později lékař konstatoval mozkovou smrt. Mohla být příčina odhalena včas?
lorem ipsum...
Váš manžel prodělal cévní mozkovou příhodu, byl ošetřen záchrannou službou a odvezen do nemocnice. Zde podstoupil vyšetření a následně vám lékař specialista sdělil, že manžel se do jejich péče dostal pozdě, že došlo k mozkové smrti a nedá se již nic dělat. Ptáte se, proč lékaři neodeslali manžela na specializované pracoviště dříve.
Vážená paní Milko,
chápu váš dotaz, představa, že by se manželovi dostalo odborné péče včas a jeho život mohl být zachován a snad dokonce bez následků je jistě tíživá. Bohužel vám nejsem schopna na tuto otázku odpovědět, mohu psát jen své domněnky a dohady na základě praxe, kterou znám z nemocničních příjmů i ze své práce v hospici.
Nevím, kolik manželovi bylo let, zda měl nějaké další choroby — to vše dost zásadním způsobem ovlivňuje průběh tak závažné akutní nemoci jakou cévní mozková příhoda je. Je-li rozpoznána včas a nemocný je jinak v dobré stavu, bez závažných nemocí (cukrovka, vysoký tlak, selhávání srdce), pak je určitá naděje, že rozpuštění krevní sraženiny (byla-li příhoda skutečně způsobena sraženinou) zachrání nejen život pacienta, ale i jeho funkce — hybnost, řeč atd. To, že manžel upadl do bezvědomí a musel být oživován, ukazuje na to, že poškození bylo od začátku rozsáhlé a závažné. U pacienta v bezvědomí pak skutečně bohužel může trvat, než je stanovena správná diagnóza. Pochopitelně mě pak napadá otázka, zda by včasná diagnóza a tedy včasný převoz na specializované pracoviště mohl manželů stav stabilizovat a časem jej vrátit do stavu v předchorobí.
Nejsem tedy schopna odpovědět na vaši otázku, proč lékaři neodeslali manžela na specializované pracoviště dříve — možná skutečně pochybili, možná skutečně nebylo možné příčinu bezvědomí tak rychle určit. Stejně tak obtížné je odhadnout, co by se dělo dále — zda by manžel při včasném zjištění příčiny přežil bez následků, zda by i přes včasnou specializovanou pomoc zemřel nebo zda by na druhé straně spektra byl života manžela zachován, ale s následky jako je ztráta řeči, trvalé bezvědomí, ochrnutí a tak dále.
Přeji vám, ať vám časem zůstanou na manžela a společný život jen ty hezké vzpomínky a trápení nad tím, co mohlo být jinak, poleví.
MUDr. Irena Závadová