Zemřela mi teta a hledám, kdo by mi naslouchal. Napsal jsem to do diskuse, ale je to jako znesvěcení. Poradíte mi, co s tím?

Dobrý den, Aleši,

chápu, že Vám je po smrti tety smutno a hledáte porozumění, možnost sdílet a cestu ze samoty. Je to jeden z důvodů, proč se obvykle lidé dělí o své zážitky či úvahy v různých diskusích a nevidím nic špatného na tom, že jste to udělal, obzvlášť v diskusi k tomu určené. Rozumím, že je v tom také zveřejnění tetina příběhu, zároveň mi však připadá, že jste sdílel hlavně své pocity, které máte s jejím odchodem spojené, a také svůj příběh. Je možné, že Vaše vyznání inspiruje jiné lidi, aby věnovali pozornost svým pocitům po odchodu blízkého člověka a třeba i tento dotaz k tomu přidá úvahu, kde a za jakých okolností sdílet.
Máte pravdu, že odchod blízkého člověka prožitky pozůstalých jsou záležitost velmi intimní. A právě intimní věci často potřebujeme intimně sdílet. Doufám, že v diskusi nedošlo k nějakému znesvěcení, naopak, že jste se tak přes svůj zármutek lidem přiblížil. Alespoň já, když jsem Váš příspěvek četla, jsem cítila hlavně blízkost a soucit.

Přeji Vám, abyste našel kolem sebe lidi, kteří Vám mohou pomoci nést zármutek a třeba snad i budou Vaším sdílením obohaceni.

Zuzana Vondřichová