Zemřela mi mamka a trápí mě vyhýbavé chování okolí. Jak o mamce komunikovat?

Aleno,

nejprve mi dovolte vyjádřit úctu a obdiv, kterou cítím k vám a ke všem, kteří tak jako vy dochovali své rodiče doma a respektovali jejich přání a potřeby. Mám radost z vašich slov, že si vaše mamka zachovala důstojnost a zůstala sama sebou do posledního okamžiku, to je opravdu nádherné.

A teď k tomu, co Vás trápí. Víte, lidem většinou chybí jakákoli zkušenost se smrtí a umíráním, natož zkušenost pozitivní. A tak se bojí, nevědí si rady a vyhýbají se rozhovorům s těmi, kteří touto zkušeností prošli. U lékařů je to tím smutnější, že právem očekáváme připravenost zvládnout takováto setkání s profesionalitou i lidskostí zároveň. Je dobré, že u svých kamarádů jste se setkala s určitým pochopením a vstřícností, jakmile jste je správně “instruovala”. Příliš mne ale nepřekvapuje, že u kolegů v práci, byť jste dobrý tým, už takové pochopení a přijetí nezažíváte. Mezi profesní a privátní sférou je mnoho rozdílů, a tady jste narazila na jeden z nich. Ty vztahy v práci jsou prostě založeny na jiném základě a v takovýchto souvislostech se to jasně projeví. I když to jsou vztahy hezké a kvalitní, občas na ně nejde mít ty samé nároky jako na přátelství a kamarádství.

Vaše potřeba mluvit o tom, co jste všichni prožili a co jste zažívala, je přirozená, správná a je součástí truchlení. Ty pocity, prožitky a vzpomínky potřebují být opakovaně vyslovovány a sdíleny. Myslím, že by Vám pomohlo vyhledat pomoc v odborném prostředí. Zajděte prostě do nejbližší Psychologické poradny, Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, jak se také často jmenují, nebo vyhledejte dostupnou psychoterapeutickou praxi. S vysokou pravděpodobností najdete ochotného, laskavého a naslouchajícího člověka, který Vám umožní zpracovat ten těžký, náročný a důležitý úsek Vašeho života, kterým jste právě prošla. Při výběru odborníka dejte na první dojem a své pocity z prvních minut. A kdyby to úplně náhodou nevyšlo napoprvé, zkuste to o kousek vedle…

Přeji Vám hodně štěstí, pro tohle léto i do dalšího života.

Jiří Černý