Tatínek má poslední stádium CHOPN, je v nemocnici. Máme právo zakázat lékařům podávat léky?

Dobrý den, Pavlíno,

předem je třeba říci, že CHOPN je velmi závažné chronické progredující onemocnění, které vede k postupnému nevratnému poškození dýchacích cest. Od určitého stádia již nelze rozvoj nemoci ovlivnit či zpomalit a je možné pouze tišit obtíže, které onemocnění přináší. Hlavní obtíží bývá v tomto případě zejména dušnost. Takto postižené plíce jsou navíc velmi náchylné k infekcím, které stav vždy výrazně zhorší, a ne vždy se je daří pomocí antibiotik zvládnout.

Léčba dušnosti u pokročilého onemocnění obnáší jednak léčbu kyslíkem, jednak léčbu opioidními analgetiky, zejména morfinem. Morfin v této indikaci velmi dobře tiší pocity dušnosti. Jako nežádoucí účinky se mohou objevit útlum či spavost. Tento nežádoucí účinek však při správném dávkování po několika dnech odeznívá.
U pokročilého onemocnění se často v důsledku celkové slabosti objevují stavy psychomotorického neklidu a velkého vnitřního napětí. V takovém případě se obvykle přistupuje k podání tišících léků, které neklid a úzkost s ním spojenou tiší.
Výše zmíněná léčba může vést k utlumení, o kterém mluvíte v případě vašeho tatínka. Je ale třeba říci, že i samo onemocnění v důsledku zhoršování okysličení organismu může vést k útlumu.

Co se týče vaší možnosti ovlivnit léčbu vašeho blízkého, pokud tatínek není schopen se k léčbě vyjádřit sám, měla by být léčba konzultována s nejbližší rodinou nemocného. Při takto pokročilém onemocnění je vhodné brát ohled nejen na medicínské argumenty ke zvolení správného postupu. Významnou roli zde hrají také preference nemocného, a pokud není schopen je vyjádřit, měl by být brán zřetel na názor blízkých, kteří nemocného znají nejlépe. Ze strategických důvodů je vždy lepší pokusit se najít shodu s pečujícím personálem než volit konfrontační cestu.

Pokud dohoda není možná a jste s péčí nespokojeni, je na místě otázka, zda by nemocný nemohl být propuštěn do domácího ošetřování i v takto těžkém stavu, například s podporou mobilního hospicového týmu. Je pravda, že v některých případech může propuštění domů vést k větší psychické pohodě a ke zlepšení stavu. Rovněž můžete zvážit přemístění tatínka do lůžkového hospice.

Je to jistě velmi těžká situace sama o sobě, pochybnosti o správném postupu zdravotníků ji dále komplikují. Přeji vám, aby se vám podařilo tyto pochybnosti rozptýlit.

S pozdravem

Adam Houska