Maminka zemřela před 4 lety, jsem v tíživé situaci, ztrácím zájem o život, mám zrádné myšlenky. Jak dál?
lorem ipsum...
Dobrý den Milane,
vnímám Vaše trápení. Čtyři roky, to už je dost dlouhá doba. Situace, ve které jste, je přirozeným vyústěním Vaší dosavadní cesty a tudíž v sobě skrývá odpovědi na Vaše otázky. Bude to chtít pořádně se podívat na to, co máte za sebou, pak také probrat ty prázdné a zrádné myšlenky zcela konkrétně, možná i ony v sobě ukrývají určitý klíč porozumění. Zeptat se, co Vám možná chtějí říct sny o Vaší mamince. A v neposlední řadě se zaměřit na to, co všechno by šlo a bylo možné dělat dál. Vždycky je toho daleko víc, než si člověk ve Vaší situaci myslí. Bylo by dobré vyhledat jakoukoli, pro Vás dostupnou, formu odborné pomoci (kontakty Vám dají např. na lince důvěry ve Vašem regionu), aby se zastavilo to opakování v kruhu, které nevede dál. A jestli je zlé jen umírání a ne smrt? Já nevím, na to asi nejde odpovědět takhle obecně. Je pravdou, že my lidé se často spíš bojíme umírání, než smrti samé, ale kdo ví. Tohle je a zůstane vždycky do poslední chvíle tajemstvím. A ještě něco, dovolte mi malou metaforu. Při putování krajinou špatný směr neznamená tragédii. Stačí se jen trochu pootočit a je z něho zase ten dobrý. Jen zdržení, oklika na cestě, nic víc. Někdy je to dokonce nezbytné, jít kus cesty špatným směrem, protože jen tak nabudeme jistotu, že správně to vede opravdu jinudy.
Přeji Vám, abyste už brzo vykročil dál!
Jiří Černý