Mamka je v Alzheimercentru, závisí na péči druhých. Je normální, že mě to netrápí?
lorem ipsum...
Dobrý den, Evo,
asi bych začal odpovědí na Vaše otázky z konce Vašeho dotazu. Rozhodně nejste citově plochá, rozhodně jste normální. Naopak, jste soucitná žena s dobrým srdcem. Vždycky mne rozechvějí příběhy nedostatečně milovaných dětí, které se ale nakonec o své rodiče starají. Píšete, že Vám své mamky vůbec není líto, když ji nevidíte. No to není divu, po tom všem, co jste mi popsala. Až když ji uvidíte na vlastní oči, zmocní se Vás lítost, protože jste, jak jsem už napsal, soucitná žena s dobrým srdcem a ochotou pomoci. Takhle to je normální. Samozřejmě, že jste odpovědná za svoje zdraví a už kvůli sobě i kvůli svým blízkým musíte v této době chránit především sama sebe, jako každý z nás. Vaše rozhodnutí ohledně návštěvy A-centra v této době jsou správná, normální, odpovědná a přirozená. A to, že by Vám nevadilo, kdyby umřela, to vůbec není nějak špatné, nebo nějak ještě horší, jak píšete. Je to velmi, velmi přirozené a pochopitelné a racionálně tento Váš postoj velmi dobře reaguje jak na nynější reálnou situaci, tak i na celý průběh příběhu vztahu s Vaší mamkou. Víte, náš postoj k někomu, kdo nám nějak ublížil nebo nějak dluží lásku, se velmi často dotvoří až po jeho smrti. Teprve až je ten příběh uzavřený, teprve potom, po nějaké době, se do našich vzpomínek mohou dostat ještě další pozitivní emoce, dřív ne. A někdy také, v souvislosti s novými informacemi, které se k nám mohou časem dostat, se může dostavit i určité pochopení těch druhých. Ale taky nemusí, to není nakonec tak důležité. A nyní to důležité není vůbec, to jsem jen tak zmínil na okraj.
Děkuji za sdílení Vašich bolavých vzpomínek a velmi oceňuji, že i v nich zaujímáte vyvážený a spravedlivý postoj k Vaší mamce a taťkovi. To je další důkaz Vaší dobroty a spravedlnosti. Dovolte mi kvalifikovaný odhad. Mám dojem, že způsob, jakým vzpomínáte na všechny ty bolavé události Vašeho dětství i dospělosti, svědčí o tom, že je máte dobře zpracované. Umíte je sdílet, popisujete je věcně, srozumitelně, spravedlivě. A zdá se, že nijak významně nezasahují do Vašeho současného života, to je dobře, to je moc dobře.
Přeji Vám hodně sil v dnešní nelehké době!
Jiří Černý
Dotaz zodpovídá
