Maminka má rakovinu plic ve čtvrtém stupni, chemoterapii odmítla. Je to chybné rozhodnutí?
lorem ipsum...
Vaší mamince byla diagnostikována rakovina plic v nejpokročilejším, čtvrtém stádiu. Operační řešení není možné a navrhovanou chemoterapii si maminka nepřeje, protože chce strávit čas, který jí zbývá, v co nejlepší kvalitě. Bojíte se, že je to chybou a ptáte se na to, jak dlouho může žít, jak může vypadat další průběh.
Dobrý den, Martino,
každopádně Vás chci ujistit v tom, že rozhodnutí Vaší maminky není chybou. Je naprosto pochopitelné a logické. Bohužel je její nemoc natolik pokročilá, že by jí chemoterapie nedala moc času navíc. Možná pár týdnů, které však nejsou žádnou jistotou. Zhoršení kvality života s chemoterapií bohužel jisté je. Zejména v situaci, kdy je nemocí natolik zesláblá, že nemá chuť k jídlu a většinu času spí. Chemoterapie by ji v tuto chvíli rozhodně více oslabila, než pomohla. Je dobré, že má maminka náplasti proti bolesti, pravděpodobně bude zapotřebí dávku postupně navyšovat. Není třeba se obávat, že by musela v budoucnu trpět bolestí. Navyšovat opiáty je možné natolik, kolik bude zapotřebí. Určitě by bylo dobré, aby měla maminka k dispozici kromě náplasti i rychle působící opiát – ideálně morphin v tabletkách či kapkách, který může také předepsat praktický lékař, protože intenzita bolesti bude během dne jistě kolísat a je dobré mít po ruce něco, co rychle pomůže.
Kolik času má Vaše maminka před sebou nedokážu odhadnout, protože neznám dost podrobností. Na to bych ji musela vidět, a hlavně vědět, jak se stav mění v průběhu času. Víme, že pokud se stav zhoršuje týden od týdne, je prognóza, tedy odhadovaný čas dožití, v týdnech. Pokud se stav začne zhoršovat ze dne na den, tak je prognóza řádově ve dnech. Pokud maminka jen více spí a méně jí, ale je ještě schopna polykat a pít i s Vámi komunikovat, bude mít před sebou jistě týdny, ale jestli budou dva, nebo jich bude osm, nedokážu odhadnout. Jen bych vás ráda podpořila v tom, abyste respektovala omezení, které jí její tělo dává. Zejména ohledně příjmu stravy, tekutin a fyzické aktivity. Ona sama nejlépe bude cítit, jakou stravu a kolik živin dokáže pro sebe využít, i jestli zvládne dojít na toaletu či do koupelny. Pokud se nebude na tyto základní činnosti cítit, není dobré ji nutit a je to znamením postupu nemoci, ne její rezignace.
Přeji Vám oběma mnoho sil do těžkých týdnů, a hlavně co nejvíce společného času v pokoji a lásce. Pokud byste přemýšleli o péči v závěru života, je možné se obrátit na lůžkové či mobilní hospice.
S úctou
MUDr. Katarína Vlčková
Dotaz zodpovídá
