Mamince je 93 let, žije v domově s pečovatelskou službou. Nechce být opakovaně odvážena do nemocnice při zhoršení stavu. Dá se to zařídit?

Vážená paní Knoblochová,

v ČR je odpověď trochu složitější a vlastně nejjednodušším řešením by bylo, přizvat do pečovatelského domu ke spolupráci mobilní hospic, který poskytne právě toto doprovázení, bude řešit příznaky (např. bolest, dušnost) a starat se o to, aby mamince bylo tak nejlépe, jak to její stav dovolí.

Pokud ale takové řešení není možné, pak by bylo vhodné sepsat dříve vyslovená přání. Obsahují jednak soupis toho, co by si nemocný přál a co by si naopak nepřál. Kde by rád, aby byla péče poskytována a podobně. Čím je tento dokument konkrétnější, tím lépe (např. pokud si zlomím ruku, přeji si ošetřit dle doporučení lékaře, pokud se mi zastaví srdce nepřeji si pokus o oživování; přeji si léčit teplotu a dušnost při zápalu plic, ale nepřeji si dostávat antibiotika …). Dále je potřeba od praktického lékaře sepsat poučení lékařem a pak nechat notářem ověřit podpis pacienta.

Ani tento dokument ale nemusí mamince pomoci – v ČR zatím moc nevíme, resp. nemáme zkušenosti s tím, jak bude lékař postupovat u pacienta se sepsaným přáním. Nemáme žádný soudní precedens, kdyby si pacient nebo rodina stěžovali, že lékař nerespektoval přání nemocného. Další překážkou v pečovatelském domě může být nedostupnost lékaře 24 hodin denně. Personál nemůže nečinně přihlížet tomu, kdyby se pacient například dusil. Zde právě může pomoci domácí hospic. Pokud v místě pobytu maminky žádné takové zařízení není dostupné, můžete zkusit konzultovat lékaře z hospice s prosbou, aby navrhl pro praktického lékaře předpis léků, které by bylo možno mamince při zhoršení stavu podat. Pochopitelně takový návrh může udělat i maminčin praktický lékař.

Snad se podaří mamince vyjít vstříc.

S pozdravem,

MUDr. Irena Závadová