Manžel před 6 měsíci zemřel, bolí to, děti o tom už se mnou mluvit nechtějí. Jak to zvládnout?

Dobrý den, paní Jitko,

před půl rokem jste přišla o manžela. Po šesti týdnech hospitalizace ve svých 66 letech zemřel. Děti se s jeho ztrátou již smířily, nechtějí s Vámi už o úmrtí mluvit. Vám ale manžel chybí, hledáte odpovědi i jak tu být dál bez něj.

Ztráta životního partnera je vždy bolestná, tím víc, když je vztah tak láskyplný a silný jako byl Váš s manželem. Je mi to moc líto. Ztratit nejbližšího člověka po 44 letech je něco, co otřese naším světem, změní plány do budoucna a mnoho dalších věcí. Říkám si, že 44 let společného života nepřebolí za půl roku. Je normální nevědět a hledat, jak žít jinak. Chce to čas a laskavost sama k sobě. Děti s Vámi už nechtějí o odchodu tatínka mluvit. Napadá mě, že za tím mohou být obavy o Vás, to, že už jsou skutečně dál, možná i bezmoc z toho, že nevědí, jak Vám ve Vašem zármutku ulevit.

Vaše děti, přes všechnu úctu a lásku k Vám a Vašemu manželovi s Vámi nemohou sdílet Vaši bolest a ani se nemohou do Vás pořádně vcítit. Vztah s Vaším mužem byl jedinečný pro to, co bylo mezi vámi. Moc bych Vám přála, aby se Váš smutek a bolest den ze dne zmenšovaly a dokázala jste časem vnímat hlavně to cenné a nevšední, že jste měla 44 let krásného času s milovaným člověkem. Vzpomínky Vám nikdo nemůže vzít a v nich tu s Vámi manžel pořád bude. Nechal ve Vašem životě a srdci nesmazatelnou stopu, a Vy v jeho také.

Je dobře, že víte, co potřebujete a že si o to dovedete říct, to chci ocenit a povzbudit Vás v tom. Možná by Vám pomohlo o tom všem psát, vypsat se z toho. Sama sobě, Vašemu manželovi, jen tak. Určitě nebude špatně, když najdete chápajícího a empatického člověka v psychologické poradně či soukromé praxi. Možná někoho takového najdete mezi svými přáteli či vzdálenými příbuznými. Tohle záleží na více okolnostech, ale průvodce tím, co zažíváte, který porozumí Vašim pocitům a potřebám, můžete určitě zkusit využít.

Přeji Vám přes všechnu bolest dobré dny.

Tereza Lepešková