Za jakých podmínek je vhodná resuscitace?

Odpověď na dotaz ze dne 31. 1. 2013 zobrazit původní dotaz

lorem ipsum...

Celá situace okolo smrti Vaší maminky je pro Vás jistě obtížná a zcela chápu Vaše otázky i pochybnosti, jestli nebylo možné něco udělat a Vaši maminku zachránit. Myslím, že je to normální, takto se ptát a pochybovat. Chápu, že vás to mrzí a že potřebujete mít jistotu, že nešlo pro záchranu Vaší maminky udělat víc.

Milá Štěpánko,

myslím, že jste se v takto obtížné situaci zachovala velmi statečně a správně, ne každý by dokázal reagovat, tak jak jste to popsala. Podle Vašeho popisu byl Váš postup zcela správný.  A teď k Vaší otázce – myslím si, že vaši maminku již nebylo možné zachránit, a proto již záchranáři nepokračovali v oživování. Elekrické „šoky“ se dávají jen pacientům s určitou poruchou srdečního rytmu. U Vaší maminky již srdce jistě nepracovalo, a proto by jí tato léčba nepomohla. Kdyby mohl tento postup mamince pomoct, jistě by ho záchranáři provedli.

Smrt u oběšení nastává buď okamžitě při porušení míchy, nebo udušením. Při dušení dochází k omezení zásobování těla kyslíkem. Na nedostatek kyslíku je nejcitlivější mozek a během několika (asi 5ti  minut) mozek bez kyslíku umírá. To znamená, že i když ještě ostatní orgány mohou pracovat, mozek již je po této krátké době natolik poškozen, že se člověk již neprobere k vědomí.

Milá Štěpánko, je mi moc líto, ale nebylo možné již po této době vaši maminku zachránit. A i kdyby se nějakým způsobem například podařilo obnovit funkci srdce a organismu (ale ani to by již po takovéto době nebylo možné), Vaše maminka by se již k vědomí neprobrala. Její tělo by bylo možné nějakou dobu udržovat, podobně jako stroj. Právě rozšířené zorničky v očích jsou známkou, že mozek již není schopen správné činnosti. Jinak by se zorničky při dopadu světla zúžily. Zúžení zorniček je reflexní činnost mozku, která zůstává zachována i v hlubokém bezvědomí. Když se ale už zorničky nestahují, znamená, zjednodušeně řečeno, že již mozek nepracuje. Nemůžete si tedy vyčítat, že jste mohla udělat víc — nemohla. Udělala jste vše, co bylo třeba a co bylo ve Vaší moci. Vaši maminku již nebylo možné vrátit do normálního života, je mi to líto.

Myslím si, že smrt blízkého člověka je pro každého těžká, a pokud se ještě odehraje za takovýchto okolností, je velmi těžké se s celou situací smířit a nechat bolest postupně odejít. Nebojte se vyhledat pomoc, ať už u člověka, kterému důvěřujete a který by Vám mohl pomoci, nebo u psychologa či psychiatra. Jistě by Vám pomohli celou situaci lépe pochopit a překonat  to nejtěžší období.

Upřímně Vám přeji vše dobré a klidné myšlenky i v neklidných dnech.

S úctou a pozdravem

Jana Michlová

Dotaz zodpovídá

MUDr. Jana Michlová

MUDr. Jana Michlová

lékařka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz