Ztratila jsem kdysi při autonehodě rodiče a sestru, nyní mám pořád strašný strach o své blízké, co mám dělat?
lorem ipsum...
Píšete, že máte veliký strach o své blízké, který Vás až paralyzuje — třesete se a nemůžete se na nic soustředit. Jestli tomu dobře rozumím, Vaše obavy se týkají cestování a dáváte to do souvislosti s tragickou autonehodou, která postihla Vaše rodiče a sestru.
Dobrý den, paní Blanko,
život je opravdu plný nebezpečí. Abychom mohli žít v klidu a bez úzkosti, chrání nás psychické obrany, které způsobují, že zkrátka na daná nebezpečí nemyslíme, do určité míry si je nepřipouštíme. Některým lidem ale z různých důvodů tyto zdravé obrany nefungují. Vaše hypotéza, že je to tím, že jste při autonehodě přišla o rodiče a sestru, se mi zdá pravděpodobně správná.
Nepíšete sice nic o tom, kdy se Váš strach objevil, ale předpokládám, že před touto tragédií jste jej nepociťovala.
Tragická událost, při níž zažijeme něco, s čím jsme nepočítali a nebyli na to připraveni, vždy způsobí výrazné oslabení nebo úplnou ztrátu psychických obran, které nás běžně chrání před strachem ze životních nástrah. Říká se, že znakem vyrovnání se s tragickou událostí a “zahojení” psychického traumatu, který způsobila, je návrat životu prospěšných iluzí. A právě k tomu u Vás, zdá se, nedošlo.
Velmi bych Vám doporučovala, paní Blanko, abyste vyhledala pomoc psychologa, který by Vám pomohl zpracovat trauma, jež jste utrpěla tak, aby Vám již nemuselo v takové míře zasahovat do Vašeho současného života. Není to snadná ani rychlá cesta, ale věřím, že stojí za to ji podstoupit.
Přeji Vám hodně sil.
Alexandra Lammelová