Jak pomoct příteli, který ztratil osobu blízkou?
lorem ipsum...
Píšete o obtížné situaci, ve které jste se náhle ocitla ve vztahu se svým přítelem. Po náhlém úmrtí jeho maminky se chování Vašeho přítele změnilo – stáhl se, uzavřel a chce být sám. To je pro Vás samozřejmě těžké, všechno je jinak, nevíte, na čem jste a co bude.
Milá paní Kateřino,
sama víte, že každý může proces truchlení prožívat jinak, není žádný jasný návod, jak to má být správně. Je pravda, že jedna z obvyklých fází se nazývá „deprese“ – což je možná právě to, co prožívá Váš přítel. Je to doba hlubokého smutku, kdy se člověka skutečně dotkne síla ztráty, která ho potkala, a hlavně vědomí její definitivnosti. Člověk jako by trochu oněmí – není, co by mohl říct, je ponořený ve smutku, nemůže myslet na nic jiného. Někdy může člověk prožívat vůči svým blízkým i pocit viny, že je „jiný“, že se nechová tak, jak je od něho očekáváno, že někoho zklamává – tím spíš, když cítí, že by mu rádi pomohli, a může mít tendenci se stáhnout do samoty ještě víc.
Píšete, že byste ráda svému příteli pomohla, jen si nejste jista tím, jak. Chtěla byste ho podpořit, být mu oporou. Jistě jste mu to dala najevo a Váš přítel si to velmi pravděpodobně uvědomuje – ale to, co možná ještě můžete udělat, je říct nebo napsat mu to tak, jak to popisujete ve svém mailu. S tím, že respektujete čas i samotu, které k vyrovnávání se se ztrátou maminky potřebuje. Můžete mu dát najevo, že to chápete a jste k dispozici, kdyby si chtěl o tom, co prožívá, popovídat a sdílet to s Vámi.
Je známo, že v těžkých či krizových situacích se pozná síla a trvalost vztahu. A že společně prožité a zvládnuté obtíže vztah posilují. Váš přítel si pravděpodobně je vědom toho, co pro něj děláte – že jste empatická, soucítíte s ním a jste připravená mu pomoci. Nemůžete pro něho v tuto chvíli udělat víc.
Milá Kateřino, držím Vám palce a přeju Vám, abyste společně s přítelem těžké období zvládli a mohli se po potřebném čase zase obrátit k budoucnosti.
Ilona Peňásová