Jak pomoci v konečném stadiu rakoviny?

Milá Terezo,

děkujeme Vám za důvěru a doufám, že Vám budu schopna dát alespoň několik rad,  jak postupovat v této nelehké životní situaci.

V první řadě Vás chci ve Vašem rozhodnutí vzít si dědečka z nemocnice domů (pokud je to zároveň i přání dědečka a blízké rodiny) plně podpořit. Je to velmi statečné rozhodnutí a rozhodně dnes není běžné. Pro dědečka jistě bude pobyt doma příjemnější a nemoc i bolest snesitelnější. Také blízkost a podpora blízkých je pro těžce nemocné a umírající neocenitelná a v nemocnici těžko dostupná. Buďte ale připraveni na to, že péče o umírajícího člověka je náročná ve všech ohledech. Věřím ale, že se vyplatí čas i síly obětovat, zajistíte tak důstojný odchod ze života milovanému člověku a to je nenahraditelné. 

Na koho se můžete v této chvíli obrátit? Možností je několik — v prvé řadě je to praktický (dříve obvodní) lékař(ka) Vašeho dědečka. Dedeček stále zůstává jeho(jejím) pacientem a měl by s Vámi v péči o něj spolupracovat. Zajděte tedy nejprve za ním a informujte ho o svém rozhodnutí vzít si dědečka domů. Praktický lékař by měl po propuštění z nemocnice dědečka převzít do péče, řešit případné zdravotní obtíže a předepisovat potřebné léky. Dále je v kompetenci praktického lékaře předepsat Vám služby  tzv. home care agentury, tj. zdravotní sestry, která by k Vám mohla až třikrát denně docházet a provádět potřebné úkony (převazy, aplikace léků, pomoc s hygienou apod.). Informujte se tedy ve svém okolí na tyto agentury a zjistěte, která by Vám nejlépe vyhovovala (poradí Vám například na Sociálním a zdravotním odboru Městského úřadu). Další možností je využít služeb jiné pečovatelské nebo asistenční služby (většinou ale placené).

Pokud jste z Prahy, můžete se stát klienty domácího hospice Cesta domů (www.cestadomu.cz). Zkušený tým lékařů, zdravotních sester a dalších odborníků by Vám pomohl s péčí o dědečka přímo u něj/u Vás doma. Služby domácího hospice jsou bezplatné. Pokud nejste z Prahy, můžete zavolat do telefonické poradny tohoto domácího hospice, kde Vám pomohou zjistit, zda se podobné zařízení vyskytuje ve Vašem okolí a poradí Vám i mnoho jiných cenných informací. O přijetí klienta do péče Domácího hospice Cesta domů nebo o radu jak postupovat v péči můžete požádat buď telefonicky (na číslech 283 850 949 a 775 166 863), nebo osobně v poradně Domácího hospice v Bubenské 3 v Praze 7. Poradna má otevřeno od úterý do čtvrtka od 10.00 do 17.00 hodin, v pátek od 10.00 do 15.00.

Dále bych Vám doporučila prostudovat rady a informace přímo na tomto webu (např. Poslední dny a týdny), nebo v tištěných brožurkách (k získání v Cestě domů), jistě v nich najdete odpovědi na mnoho otázek a nejistot, které Vás ohledně péče o dědečka trápí.

Ve Vašem dotazu se ptáte na radu i ohledně zdravotního stavu, tedy podávání léku, nevolnosti. Velmi ráda bych Vám poradila, ale bez podrobné znalosti zdravotního stavu Vašeho dědečka a zdravotní dokumentace nemohu říci nic bližšího, než několik obecných informací. V terminálním (posledním) stadiu nevyléčitelné nemoci je správné podávat jen nezbytně nutné léky, proto nepovažujte za špatné, že lékaři vašemu dědečkovi léky nepodávají, pokud by mu nepomohly a naopak by mu mohly uškodit projevem nežádoucích účinků. Nejdůležitější je chránit člověka před bolestí, a to jak píšete, je u Vašeho dědečka vyřešeno náplastí. Náplasti proti bolesti jsou nejmodernějším, velmi šetrným a přesto skvěle účinným lékem, velmi vhodným i pro domácí péči. Proto věřím, že můžete lékařům, kteří se o dědečka starají, plně důvěřovat. Pokud máte přesto nějaké pochybnosti, otázky nebo nejistoty, neváhejte se a zeptejte se ošetřujícího lékaře. Co se týče nevolnosti, ta může být způsobena jak samotnou nemocí, tak i jinými vlivy, vyskytuje se i například na začátku léčby silnými léky proti bolesti, tedy i těmi, které jsou obsaženy v náplastech proti bolesti. Tato nevolnost je přechodná a po několika dnech sama mizí. Proč je a čím je způsobena nevolnost u Vašeho dědečka by Vám opět měl říci jeho  ošetřující lékař.

Ještě jedna otázka na závěr, ale velmi důležitá. Ví dědeček o své nemoci a prognoze, tedy o tom, že se nevyléčí? Bylo by velmi vhodné to společně s ním a ošetřujícím lékařem prodiskutovat.

Milá Terezo, přeji Vám dostatek sil, ale také pomoc a pochopení okolí. Přeji Vám mnoho zdaru, štěstí a nacházení radosti i ve dnech, kdy se to zdá téměř nemožné.

S úctou

Jana Michlová