Před několika dny mi zemřel táta. Potřebovala bych truchlit, ale mám strach, že selžu jako matka a v práci.

Dobrý den,

první, co jsem si řekl, když jsem dočetl Váš dotaz, bylo: vždyť ona to ví! Uvědomuje si, že by se měla vyplakat, ale místo toho (po vzoru svého táty) funguje, zařizuje a táhne. Zároveň tuší, že tak to nejde praktikovat dlouho. Chce tomu předejít, chce něco udělat… Ale co? Sama si dáváte odpověď: „nejde vydržet úplně všecko!“ Přišel čas respektovat své možnosti, v práci i v rodině. Spoléhá na Vás hodně lidí, ale to neznamená, že musíte být jejich rukojmím. Co třeba vzít si volno, ne-li přímo dovolenou? Máte strach, co se stane? Ano, led může prasknout a rychle roztát, nastane malá potopa… ale také, věřím, i úleva. Částečně se můžete pojistit tím, že si s sebou někoho vezmete, třeba kamarádku. Ještě jednu trochu riskantní věc byste mohla udělat: po domluvě se svojí lékařkou postupně vysadit prášky. Místo nich by Vám mohl/a pomoci psycholog / psycholožka. Zkrátka doporučuji Vám na chvíli vystoupit z kolotoče starostí a povinností, uspořádat si svůj vnitřní svět, věnovat čas i péči sama sobě. Jste aktivní žena a toto je jiný, možná Vám méně známý druh aktivity.

Přeji Vám klidnější noci a jasnější dny

*Martin Jára *