Babičce diagnostikovali cirhózu jater. Jak jí mohu pomoci?

Dobrý den paní Kath,

nejsem si jistá, zda Vám poradím ve všem, co potřebujete. Časová prognóza je vždycky u neonkologických onemocnění velmi těžko odhadnutelná, zejména pokud nevíme, jak dlouho již onemocnění trvá. Já osobně mám zkušenost až s pacienty v terminálním stádiu cirhózy jater, které bývá bohužel velmi krátké.
Dokázala bych si však představit, že pokud Vaše babička zatím nemá žádné jiné závažné potíže, nikdy nekrvácela z jícnových varixů má chuť k jídlu a není příliš slabá a vyčerpaná, může mít před sebou i mnoho měsíců. To bude určitě moct lépe odhadnout její ošetřující lékař, který má o babičce více informací. Rozhodně je moc dobře, že bude babička ošetřena, protože krvácení z jícnových varixů je největší riziko náhlé, život ohrožující komplikace u jaterní cirhózy. Ohledně diety i Essentiale se určitě poraďte s hepatologem. Za paliativní péči Vám můžu poradit jen to, že pokud by u babičky došlo k úplnému jaternímu selhání, tak v takovém případě Essentiale ani nízkobílkovinná dieta nepomáhá, naopak, snažíme se pacientům dopřát to, co snědí alespoň trochu s chutí a aby to nebyly léky, ale něco, co jim přinese alespoň trochu pozitivní vjem.

A jak takovou situaci, kdyby docházelo k jaternímu selhání poznat? Pacienti v terminální fázi jaterní cirhózy, v posledních týdnech života, začnou před očima slábnout. Přestanou mít chuť na cokoliv, nebo si vybírají jen lehce stravitelná jídla. Většinou mají jako první odpor k masu, ale i k dalším bílkovinám. Tělo samo si začne říkat, co dokáže využít a nejčastěji jsou to sladká jídla nebo tekutiny, velmi často Kola. Někdy se k nechutenství přidá také nevolnost. Ascites se může začít doplňovat rychle s nutností vypouštění jednou týdně i častěji. Při velkém ascitu může přijít i dušnost, když břicho tlačí na bránici. Nemocný zcela ulehne během několika dnů a nemá sílu nejen dojít po bytě, ale ani na toaletu. Dost často v této fázi otečou i nohy, což ještě více, kromě slabosti, omezuje v pohybu. Může přijít zmatenost a desorientace, někdy i neklid. Na tyto nepříjemné pocity, jako je dušnost, nevolnost, zmatenost, neklid, zvracení i případnou bolest, máme účinné léky. Co nedokážeme ovlivnit, je prohlubující únava a spavost a nemocný poslední dny většinou spí, nebo jen na chvíli otevře oči.

Babičce můžete pomoct zejména tím, že ji budete podporovat a ujišťovat, že budete s ní. Pokud bude schopna užívat léky, které dostane a dodržovat režim, který hepatolog doporučí, je dobré ji v tom podpořit. Buďte ale pozorní k situaci, kdy bude docházet k takzvanému zlomu. Kdy i při dodržování režimu se bude babička cítit hůř a bude pro ni těžké dodržet vše, co dosud. Bude chtít delší čas spát, nebude mít chuť k jídlu a bude pro ni problém polykat léky. V takové chvíli ji do ničeho nenuťte, ale povzbuďte ji v tom, aby vám říkala, na co má sílu, jak se cítí, co zvládne, co jí dělá dobře a co ne. Důvěřujte tomu, že ona bude nejlépe vědět, co je pro ni snesitelné a únosné. A pokud jí nebude dobře, obraťte se na ambulanci paliativní péče nebo domácí hospic ve vašem okolí, pokud budete mít podmínky pro péči doma. Většinu potíží je doma zvládnutelných, pokud máte k dispozici tým domácího hospice. Případně je možné být s babičkou i v lůžkovém hospici, většinou tam může být i v noci jeden rodinný příslušník. Ascites se dá vypouštět i v domácím prostředí, pokud bude babička v péči domácího hospice. Na některých pracovištích v nemocnici dokonce zavádějí peritoneální katetr, pokud se ascites doplňuje rychle. V takovém případě můžou tekutinu vypouštět v domácím prostředí i rodinní příslušníci.

Držím Vám moc palce, je skvělé, že se o babičku chcete postarat a dát jí tu nejlepší možnou péči.

Přeji Vám i babičce hodně štěstí a co nejvíce krásných společných chvil.

S úctou

Katarína Vlčková