Strýc má veřejného opatrovníka. Jaké má pravomoci při dědickém řízení?
lorem ipsum...
Vaše babička zemřela. Nejbližšími dědici jsou Vaše matka a její bratr, který má omezení svéprávnosti. Jeho zájmy zastupuje veřejný opatrovník. Předmětem dědictví je dům, ve kterém bydlí Vaše matka. Strýci byl při dědickém řízení určen kolizní opatrovník. Úřednice, která má na starosti opatrovnictví strýce, navrhuje prodej poloviny nemovitosti s vysvětlením, že řešení zvýší jeho životní standard. Máte za to, že jeho potřeby jsou dostatečně pokryty. Vaše matka má obavy, že o dům přijde. Píšete o sporech Vaší babičky s úřednicí a domníváte se, že sleduje zájmy někoho jiného. Ptáte se jaké má při dědickém řízení pravomoci.
Dobrý den,
z toho, co uvádíte, mi vyplývá, že opatrovnice postupuje správně. Její povinností je dbát na to, aby se v dědickém nebo jakémkoliv jiném řízení postupovala vždy v nejlepším zájmu strýce. Pro podrobnější posouzení bych potřebovala znát více informací, v obecné rovině nicméně od opatrovnice strýce nelze očekávat postup, který by upřednostnil zájmy Vaší matky nebo kohokoliv jiného. Stejným požadavkem je vázán také opatrovnický soud, bez jehož souhlasu opatrovnice nemůže s nemovitostí nakládat. Ten za strýce schválí pouze takové právní jednání, které je v zájmu strýce. Pokud to opatrovnice a opatrovnický soud vyhodnotí tak, že je v nejlepším zájmu strýce dům prodat, pak mohou požadovat soudní zrušení a vypořádání spoluvlastnictví — pokud se nenajde jiná cesta, např. odkoupení podílu strýce, nebo prodej pouze jeho poloviny domu.
Velmi bych doporučovala situaci konzultovat s advokátem. Při lepší znalosti Vaší situace bude schopen poradit optimální postup, případně matku zastoupit na jednáních u soudu.
S pozdravem
Barbora Steinlauf
Dotaz zodpovídá
