Včera mi umřel tatínek. Cítím se hrozně. Přijde mi, že jsem s ním měla trávit víc času a víc se snažit. Jak s tím pracovat?

Dobrý den,

dovolte mi nejprve Vám vyjádřit svou soustrast s úmrtím tatínka. Popisujete, jak přemýšlíte nad Vašim posledním setkáním, je Vám líto, že jste se s tatínkem nemohla rozloučit, protože spal. Rozumím, že Vás to mrzí, že přemýšlíte, co by šlo udělat jinak. Napadá Vás, že byste ho mohla vzbudit. Kdybyste věděla, že jde o Vaše poslední setkání, dávalo by to smysl. Jenže Vy jste to nemohla vědět. To, že jste tatínka nechala spát, vnímám jako projev ohleduplnosti k nemocnému člověku. 

Vidět svého blízkého, dokonce rodiče vážně nemocného, vidět, že tatínkovi není dobře, to může být hodně náročné. Je normální, že v takové situaci najednou nevíme, co říct, o čem se bavit. Je to zkušenost, kterou popisuje řada blízkých. Možná ten smutek z toho, co se s tatínkem děje byl hodně silný, možná Vám témata všedního života nepřišla vhodná. Možná jste vnímala tatínkovu únavu, když už během dne pospával. 

Vnímám, že jste se delší dobu snažila skloubit své starosti života (studium, práci, dojíždění) s tím, abyste byla doma s rodiči. Přijde mi pochopitelné, že je to nesnadné. Když nám někdo blízký onemocní, nezastaví se zároveň všechny naše ostatní povinnosti. Je pochopitelné, že jste potřebovala svůj čas rozdělit. Dělala jste to tak, jak jste v tu chvíli dokázala. Představuji si, že i tatínek byl rád, že dále pokračujete ve svém životě. Často je pro lidi, kteří se blíží konci života důležité vědomí, že život jejich blízkých pokračuje dál a že se jim v tom daří. Přála bych Vám, abyste dokázala přistupovat sama k sobě s laskavostí. Byla to pro Vás nová situace, kterou jste zvládala tak, jak jste v danou chvíli mohla. Je normální, že nás zpětně napadá, že jsme mohli udělat více, vždycky se dá něco najít. Z toho, jak o situaci přemýšlíte, je patrné, že Vám na tatínkovi hodně záleželo. Přála bych Vám, abyste se dokázala dívat také na to, co se povedlo: že jste za rodiči pravidelně jezdila, že tatínek s Vámi ještě mohl sdílet radost z dokončených státnic, že mohl být i jako pokročile nemocný doma. 

Přála bych Vám také, abyste teď měla prostor se s tatínkem rozloučit tak, jak potřebujete. Některé hovory můžeme dokončit alespoň v duchu. Je také možné napsat tatínkovi dopis, dát do něj to, co nešlo říct  v době nemoci nebo udělat něco jiného, co Vás napadne. Je také dobré v těchto dnech od sebe moc nečekat a být k sobě laskavá. 

Myslím na Vás v těchto smutných dnech.

Barbora Váchová