Babička umírá na rakovinu slinivky. Jak se smířit s tím, že jí vidím naposledy?

Dobrý den,

umírání Vaší babičky Vás zasahuje, což je přirozené. Píšete, že je to pro Vás moc těžké, zároveň zvládáte s babičkou pobývat a plnit její i dědova přání, což určitě vyžaduje Vaši statečnost i lásku. Nedokážete se smířit s tím, že babička odchází a možná spolu trávíte poslední chvíle. Myslím si, že to není nutné ani zcela běžné, aby s takovou situací byl člověk vyrovnaný. Není to sobecké, je to normální stav – smutek, úzkost, nebo i zloba a nepochopení jsou pocity, které k tomu patří. Vždyť jste s babičkou byla ráda!

Úleva přichází často až později, po odchodu milovaného člověka, kdy se úzkost ze smrti a umírání může mírnit a je prostor pro smiřování se. Celé provázení umírajícího blízkého je dlouhý proces, plný různých emocí, a rozhodně nezačíná klidem a vyrovnaností. To, že je Vaše babička se smrtí smířená, je velké štěstí a možná to i Vám časem pomůže v nalezení klidu.

Zuzana Vondřichová