Během půl roku mi zemřeli bývalý manžel a dlouholetý partner. Nemohu se z toho vzpamatovat. Jak se z takového stavu dostat?

Dobrý den, Lenko,

není třeba zmiňovat, že prožíváte jedno z nejtěžších období svého života. Dlouhodobá těžká nemoc Vašeho bývalého muže a zrovna tak těžká a smrtí rovněž končící nemoc Vašeho dlouholetého partnera. Na všechno jste byla dost sama, jste plná těžkých vzpomínek a těžkých pocitů. Musíte být velmi, velmi unavená a vyčerpaná. A aby toho nebylo málo, do toho všeho Covid. Je dobře, že berete Zoloft. Jistě jste v pravidelném kontaktu se svým psychiatrem, předpokládám, že společně hledáte co nejvhodnější medikaci. Nezmiňujete odbornou psychologickou pomoc a podporu, velmi se za ni přimlouvám. Potřebujete mít bezpečný vztahový prostor přijetí a podpory pro své emoce a vzpomínky, možnost pravidelně se vypovídávat, vyplakávat, vyvztekávat. Ano, i zloba a hněv jsou zcela přirozenými reakcemi na to, čím jste prošla a potřebují vycházet a odcházet ven. Každá pomoc je dobrá. Nebuďte na to sama. Jste v životním období, kterým nejde projít jinak než ze dne na den, někdy i z hodiny na hodinu. A ať už tomu člověk věří nebo ne, ať si to myslí nebo ne, každý další den nás neznatelně a nepozorovatelně, ale o to bezpečněji a nezpochybnitelně, přibližuje a navrací zpět k životu. Oba své muže jste doprovodila až do konce. A byly ty konce opravdu velmi těžké. Vy jste to zvládla a unesla a ještě jste byla oporou pro svou dceru. Teď běží čas Vaší rekonvalescence. Pořád je to těžké a smutné, ale je to tak, je to čas Vašeho pomalého návratu do života, čas péče o Vás, čas jít dál. Vaše tělo Vás podrželo, teď je čas vracet mu to péčí a vděčností, říká si o to mimo jiné i tou zastavenou menstruací. Dost dobře vím, jak ženu nebaví vařit pro sebe samu, ale je to jeden z malých kroků dobrým směrem, podobně jako návrat k malým radostem, které jste odložila a na které jste poslední roky úplně zapomněla. (Snad jsem Vás tou zmínkou o radosti nenaštval, doufám, že ne). Někde tam jsou, drobné, malé radosti, které k Vašemu životu patřily a patří a jsou důležité. A poslední zmínka, čeká Vás role babičky. Tohle je přirozené, smrt a nový život spolu chodí ruku v ruce, vím, že jako žena tohle víte velmi dobře. Život jde dál a Vy u toho budete spolu se svou dcerou.
Přeji Vám ze srdce dostatek trpělivosti, vytrvalosti, houževnatosti. To všechno jste osvědčila hojnou měrou, teď je čas, aby tyto Vaše obdivuhodné vlastnosti posloužily Vám samé.

Váš

Jiří Černý