Bylo možné pomoci tatínkovi po operaci střeva a následné dušnosti?
lorem ipsum...
Píšete o úmrtí Vašeho tatínka, který po operaci střeva byl v domově důchodců, kde měl rehabilitovat. Téměř od začátku si ale stěžoval na dušnost, přivolaní lékaři neshledali na jeho zdravotním stavu nic mimořádného, přesto tatínek poměrně náhle zemřel. Ptáte se, jak a zda bylo možno tatínkovi pomoci.
Vážená Zdeňko,
je mi líto, že Váš tatínek zemřel, a rozumím Vaší otázce. Neznám ale žádné podrobnosti o jeho zdravotním stavu, proto mohu psát jen obecně. Pacienti po rozsáhlejších operacích, obzvláště starší a s komplikovaným průběhem (pobyt na ARO) bývají skutečně ve vyšším riziku vzniku sraženiny obvykle v dolních končetinách s jejím následným uvolněním do oběhu v plicích — tedy plicní embolii. Je proto uznávaným postupem po určitou dobu zajišťovat tyto pacienty léky proti krevní srážlivosti (léky na ředění krve). To, jak popisujete pozvolna se zhoršující dušnost, může skutečně odpovídat klinickému obrazu opakované plicní embolizace, která mohla vyústit v náhlé úmrtí. Tedy teoreticky — opakuji, že bez znalosti podrobností — se u tatínka skutečně mohlo jednat o plicní embolii. Podobný obraz ale může být způsobem třeba i srdečním selháváním a podobně. Plicní embolie by ale určitě měla být na jednom z prvních míst v seznamu možných příčin dušnosti u pacientů, kteří nedávno podstoupili chirurgický zákrok. Pro preventivní podávání léků na ředění krve u těchto nemocných existují poměrně podrobná doporučení, která zohledňují nejrůznější faktory, které se nemocného týkají.
V medicíně nic neplatí na 100%, vždy se pohybujeme v určité nejistotě, přesto nebo právě proto existují postupy podle pravidel lékařského umění, kterých by se lékaři měli držet. Samozřejmě existují jednoznačné výjimky, kdy lék nebo léčebný postup u konkrétního nemocného nemůže být použit. To vše by ale mělo být zaznamenáno do dokumentace.
Na Vaši otázku, zda a jak by bylo možno bývalo otci pomoci, mohu tedy napsat tolik, že je skutečně možné, že včasným rozpoznáním příčiny jeho obtíží (ať již šlo o plicní embolizaci či o jinou příčinu zhoršující se dušnost) a správnou léčbou by šlo zabránit jeho úmrtí. Velkou neznámou zůstává důvod operace střev, který může významnou měrou ovlivnit výsledky jakékoli léčby včetně rehabilitace. Tatínkův pobyt na ARO může znamenat, že jeho celkový zdravotní stav byl podlomený a i správná léčba by pak nemusela mít stejný prospěch jako u jiného nemocného. A opakuji, že jde o teoretickou úvahu, ke které mi chybějí mnohé podrobnosti.
Přeji Vám, ať časem převáží ty pěkné vzpomínky na tatínka.
MUDr. Irena Závadová
Dotaz zodpovídá
