Chodím k psychoterapeutovi, řeším krizi, ale myšlenky na sebevraždu tajím. Měl by o nich vědět?
lorem ipsum...
Popisujete potíže, které cítíte po náhlé smrti otce, zažila jste šikanu v práci, nejste si jistá, jestli Vás naplňuje život. Dokázala jste vyhledat pomoc a začala chodit k psychoterapeutovi a řešíte, zda s ním mluvit o tom, co prožíváte.
Dobrý den, paní Ivo,
zní to, že zažíváte velmi náročné období, tak náročné, že Vás napadají myšlenky na sebevraždu. Přijde mi zcela pochopitelné, že není vůbec jednoduché mluvit s psychoterapeutem otevřeně o těchto myšlenkách. Rozumím Vaší obavě, že by terapeut mohl navrhnout konzultaci u psychiatra, není to asi příjemná představa.
Z toho, že se ptáte, zda terapeutovi o sebevražedných myšlenkách říct, usuzuji, že předpokládáte, že by bylo dobré, aby to věděl. Aby byla terapie přínosná, je důležité být co nejvíce otevřená, jak to půjde. V rámci terapie můžete objevovat, jak s těmito myšlenkami pracovat, jak je zvládnout a společně hledat po malých krůčcích cestu k lepšímu životu. Je možné, že Vám návštěvu psychiatra terapeut navrhne. Je zcela v pořádku mluvit s ním v tom případě o svých obavách z tohoto kroku, hledat jiné cesty podpory a podobně. Terapeut Vám může něco doporučit, ale konečné rozhodnutí je na Vás.
Zmiňujete, jak na svého psychoterapeuta myslíte, rozumím tomu tak, že se Vám líbí. Můžete zvážit, zda je to něco, o čem s ním můžete otevřeně mluvit. Je dobré také zvážit, zda s tímto terapeutem můžete pokračovat v psychoterapii, nebo by Vám pomohla změna terapeuta.
Pokud by na Vás opět dolehly myšlenky na sebevraždu nebo jste chtěla sdílet něco z toho, co prožíváte, i mimo terapeutická sezení, můžete využít některou z linek důvěry.
Moc bych Vám přála, abyste měla pro sebe vhodnou podporu a aby Vám bylo lépe.
Barbora Váchová
Dotaz zodpovídá
