Jak se chovat k pacientovi po mozkové příhodě?
lorem ipsum...
Otec (73) měl ischemickou mozkovou příhodu. Dnes se kdysi vzdělaný muž chová jako dítě, mluví svým vlastním jazykem, dělá divné věci. Jak s ním máme jednat?
Dobrý den, Magdaléno,
odpověď na Vaši otázku je pro mne snadná i těžká, neboť velmi podobný průběh má i onemocnění mého otce. Proto Vám neodpovím pouze jako odborník, ale také jako člověk, který má svoji osobní zkušenost.
Zažil jsem si, jak se vzdělaný muž najednou chová jako dítě, provozuje různé kuriózní aktivity a mluví svým vlastním a hlavně pro druhé nepochopitelným jazykem. Možná se i Váš otec kamsi propadl… Bohužel, některé změny už jsou nezvratné. Ale pokud jde například o řeč, rehabilitace resp. logopedie může i v pokročilém věku leckteré nedostatky zmírnit. Důležité je, aby Váš otec zůstal aktivní (procházky i ta práce na zahradě) a co nejvíce soběstačný (nákupy a tak). Aktivita nemusí být příliš výrazná a neměla by být ani příliš rozdílná od té, kterou Váš otec vykonával až do své nemoci a má ji zažitou. Můj otec je schopen číst a jednoduše komentovat články v novinách. Když mu – bývalém redaktorovi — dám přečíst svůj text, zase cítím, že pouto mezi námi ještě je. Doporučuji tedy i Vám hledat něco, co vás dva spojuje a na co by Váš otec v rámci svých možností byl schopen reagovat. Že byste se společně podívali na zahradu? Nevím, jen hádám. Společná aktivita ale každopádně přinese radost oběma.
To Vám přeji
Martin Jára
Dotaz zodpovídá
