Jak se vyrovnat s nečekanou smrtí manžela?
lorem ipsum...
Napsala jste nám o tom, jak jste dobře a spokojeně žili s manželem, který v létě zemřel, a Vám se nyní nedaří nastavit nový způsob života bez něho.
Dobrý den, Věro,
rozumím tomu, že je to těžké, po 50 letech není přece možné jednoduše přepnout. Vše bylo spojené s ním a tak vytváření vlastního stylu bez něho může nyní vypadat jako téměř neuskutečnitelné. Je normální, že se Vám to hned nedaří, obzvlášť když prožíváte stále smutek ze ztráty a stesk po manželovi. Je také normální, že si děláte starosti, jak to zvládnete bez něho, když jste byla zvyklá sdílet vše s ním a Vaše starosti a povinnosti byly asi také nastavené pro dva lidi.
Na běžné zvládání je ještě opravdu brzo. Změnit se za několik týdnů, zvládnout ztrátu a smutek a najít novou organizaci života nejde tak rychle. I když by si Vaše okolí jistě pro Vás přálo, abyste neměla tolik trápení, je třeba vzít v úvahu čas. Zatím jste ve fázi, kdy je Vaším úkolem si vše jen uvědomit, být s tím a dovolit si prožít to, co se stalo. Není ještě prostor pro něco nového, když jste ještě neměla čas zcela dokončit a rozloučit se s tím, co pominulo. Vaše dlouhé a spokojené manželství si určitě zaslouží víc času a prostoru pro ukončení i stesk. Tolik hezkého se nedá opustit jen tak. Proto není vhodné nutit se do „zvládání“. Je asi na místě udržovat kontakt s jinými lidmi, včetně konzultace s psychologem, který Vám může pomoci vše dobře projít, ale nespěchejte v očekávání, že si hned budete se vším vědět rady nebo, že nebudete cítit bolest či ztrátu. Manžel Vám chybí a vytváření života bez něho potřebuje čas, sílu i odpočinek.
Poznamenala jste, že jste zůstala sama se svým žalem. Je asi vhodné, abyste si dovolila sdílet svůj zármutek s ostatními – stačí, když Vaši blízcí pro Vás vytvoří prostor a podporu v tom, co právě prožíváte. Snad budete moci časem i Vy být zase s ostatními v jejich radostech i starostech.
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
