Kamarádovi se po roce a půl vrátila rakovina plic, další léčbu už nyní odmítá. Přeci to nemůže jen tak vzdát?

Vážená Gábino,

je zřejmé, že Vám osud Vašeho kamaráda není lhostejný. Z Vašeho dotazu zaznívá naléhavost a strach o život.

S náročnými životními situacemi se každý vyrovnáváme svým osobitým způsobem. A ke svým rozhodnutím a činům máme vždy své vlastní, jedinečné důvody.

Pokud chcete být oporou Vašemu kamarádovi i v jeho nelehké situaci, potřebujete rozumět důvodům jeho jednání. Ptejte se ho, co jej k jeho rozhodnutí vede, co již nechce žít a snášet, naslouchejte mu. Možná, že když na chvíli uvidíte situaci jeho očima, pochopíte. Možná, že uvidíte, jak byste mu mohla pomoci. Možná, že on zjistí, že není se svým utrpení sám a že je přijímán i s takovýmto rozhodnutím. A tato zkušenost může způsobit i změnu v jeho hodnocení celé situace. A i kdyby své rozhodnutí nezměnil, může prožít zbytek života bez pocitů osamělosti. A to není málo.

Paní Gábino, přeji Vám hodně odvahy, klid a sil k otevřenosti.

S pozdravem
Tereza Soukupová