Klient v domově chce sepsat dříve vyslovené přání, ale nezvládne podpis. Jak postupovat?

Dobrý den,

ustanovení § 36 odst. 3 zákona o zdravotních službách skutečně stanoví, že dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Domnívám se, že bez úředně ověřeného podpisu pacienta nebude dříve vyslovené přání splňovat nutné formální náležitosti stanovené zákonem, a proto by jeho relevance v okamžiku rozhodování o poskytnutí zdravotních služeb, které pacient ve svém dříve vysloveném přání odmítl, mohla být zpochybněna.

Zákon o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu stanoví, že legalizací se ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní. Z Vašeho dotazu přesně nevyplývá, zda je pacient trvale neschopen své dříve vyslovené přání podepsat nebo zda by případně v určité chvíli podpisu schopen byl. V takovém případě by totiž bylo možné legalizaci provést formou prohlášení pacienta o uznání podpisu za vlastní. V případě, kdy pacient uznává podpis na listině za vlastní, ale již není schopen podpisu do ověřovací knihy, lze legalizaci přesto provést tak, že pacient učiní podpis do ověřovací knihy náhradním způsobem (např. tužkou v ústech) nebo namísto podpisu do ověřovací knihy náhradním způsobem se legalizace provede za účasti dvou svědků. Pokud není možné postupovat tímto způsobem, lze dříve vyslovené přání sepsat také formou notářského zápisu. V obou případech doporučuji obrátit se na notáře a další postup konzultovat s ním.

Zároveň by bylo možné zvážit alternativní postup, který by sepsání dříve vysloveného přání nutně nemusel vyžadovat. Pokud se jedná o nevyléčitelně nemocného pacienta v terminálním stavu, kterému je poskytována paliativní péče, lze se domnívat, že (alespoň některé) zdravotní služby, které by pacient chtěl ve svém dříve vysloveném přání odmítnout, nebudou pacientovi navrhovány jako možnosti léčby, protože z pohledu ošetřujícího lékaře nebudou indikované. Proto by bylo vhodné přání pacienta konzultovat s praktickým lékařem nebo ošetřujícím paliatrem (je-li pacient pacientem mobilního hospice) tak, aby byl pacient informován o navrhovaném léčebném postupu a aby se podílel na sestavení plánu péče společně s lékařem v souladu s jeho preferencemi.

S pozdravem

Barbora Vráblová