Lékařka rozhodla o DNR u pacienta bez jeho vědomí a vědomí rodiny. Je to lege artis?

Vážená paní Aleno,

z vašeho emailu zaznívá velká zloba na poměry v našem zdravotnictví. Bohužel se neumím vyjádřit k tomu, čím konkrétně jste si museli projít vy. Zřejmě nebyla dobře stanovena diagnóza, jednotlivé kroky s nemocným nebyly dostatečně probrány a ani s blízkými zdravotníci nehovořili a postup nevysvětlili.

DNR — tedy konstatování, že nemocný nemá být oživován (nemá být činěn pokus o oživování), je za určitých okolností rozhodnutím lékaře. Děje se tak u nemocných, u kterých pokus o oživování nemá reálnou naději na to, že by přivedl nemocného zpět k životu, výrazně zlepšil jeho dosavadní zdravotní stav a zvrátil průběh nemoci. Jiná je situace u jinak zdravého člověka, který dostane srdeční infarkt a zastaví se mu srdce a zcela jiná je situace těžce nevyléčitelně nemocného pacienta s pokročilým nádorem, který se nedá nijak léčit. Sama resuscitace je pro nemocného vysoce stresující zákrok, který přináší řadu bolestivých zákroků a může vést k tomu, že nemocný zůstane trvale napojen na přístrojovou podporu a po zbytek života bude muset být v nemocnici.

S pozdravem

MUDr. Irena Závadová