Maminka čtyři roky bojuje s rakovinou, prognóza jsou měsíce. Je to pro mě nepředstavitelné, co dělat?
lorem ipsum...
Dobrý den, Deniso,
je mi líto, že Vás potkala tak těžká věc. Chápu, že Vám to připadá nepředstavitelné a nepřijatelné a také si dovedu představit, že nesouhlasíte a necítíte se připravená. Maminka byla silná a tak jste třeba nemusela tolik spoléhat na svou vlastní sílu. Asi je teď náročné nějakou v sobě najít a spolehnout se na ni.
Píšete, že si nedokážete představit žít bez maminky. Možná si to zatím nemusíte představovat, zatím je zpráva taková, že maminka odchází. Zatím tu je a je třeba na místě s ní probrat, co by Vám ještě mohla předat, co můžete nyní pro ni udělat Vy, abyste její odcházení zvládly v té vzájemné lásce, kterou si zatím poskytujete. Pokud se na to necítíte (a tomu velmi rozumím), doporučuji Vám vyhledat nějakého provázejícího psychoterapeuta (psychoterapeutku), abyste měla ještě jiného člověka, o kterého se můžete opřít. Možná by to pomohlo i Vaší mamince, kdyby viděla, že si umíte pro těžké chvíle vyhledat pomoc i jinde, a mohlo by to snížit i její strach o Vás.
Vím, že to vypadá jako nesplnitelný úkol. Přesto Vás chci podpořit, abyste se nebála vyhledat podporu jinde než u maminky. Nebude to stejné a nejde o to ji nahradit. Jde o to ulehčit vám oběma tak náročnou životní situaci.
Zuzana Vondřichová