Maminka je v umělém spánku, ze kterého se již tři týdny neprobrala (2)

Milá Moniko,

plně rozumím Vaší bolesti. Také ovšem chápu své kolegy, kteří se nyní vyjadřují velmi vyhýbavě. Určitě jim také není jedno, jak se stav Vaší maminky vyvíjí. A možná proto jsou si nejistí a vypadají, jako by jim Vaše dotazy vadily, i když to asi pravý důvod není. Vytrvejte, hledejte podporu v síle Vaší rodiny a tam, kde u zdravotníků najdete ochotu sdílení Vaší bolesti. Není to jednoduché — pro obě strany — ale je to dobrá cesta.

Maminka potřebuje nyní podporu — úsměv, ujištění, že jste s ní, že se snažíte jí porozumět a chápat, že ji neopustíte, i když je to tak bolestné. Ovšem také platí, že vy byste měli i odpočívat! Také doporučuji snažit se — třeba i touto formou — o své bolesti mluvit. Je to nejlepší lék, aby nezůstala navždy.

Přeji Vám sílu a odvahu.

S úctou
Ladislav Kabelka