Maminka umírá na rakovinu plic. Nemůžu se s tím smířit, mám pocit, že jsem na to všechno sama. Jak o tom s ní mluvit?

Odpověď na dotaz ze dne 29. 5. 2022 zobrazit původní dotaz

lorem ipsum...

Píšete o vážné nemoci Vaší maminky v situaci, kdy není naděje na úzdravu. Bylo na Vás oznámit tuto smutnou zprávu celé rodině, včetně malé dcery. Cítíte se na dně, zoufalá, z rodiny o tom s Vámi nikdo nemluví. Ptáte se, jak o tom navázat rozhovor s maminkou.

Dobrý den, Šárko,

přemýšlíte, jak se to mohlo stát, že má maminka rakovinu plic, když nekouřila, je mladá. Někdy nemoc opravdu nedává smysl, může potkat i toho, kdo žije zdravě. Je pochopitelné, že o to těžší to je. Myšlenka, že našeho blízkého v dohledné budoucnosti ztratíme, může být tak tíživá, že nás mohou napadat také myšlenky na sebevraždu, které zmiňujete. Je moc dobře, že Vám tyto myšlenky pomohla překonat myšlenka za dceru. Důležité je, že maminka je zatím tady, máte možnost trávit spolu čas, užívat si vzájemnou přítomnost, říct si, co si říct chcete. To je něco, co teď máte v rukách. Můžete prožívat společný čas s vědomím, že je o to vzácnější, protože bohužel nemusí být dlouhý.

Oznamovat závažnou zprávu o zdravotním stavu mnoha příbuzným je pochopitelně nesnadné. Je obdivuhodné, že jste zvládla odpovědět dceři na její otázky k nemoci, že jste zprávu zvládla předat rodičům maminky. Mrzí Vás, že o tom s Vámi nikdo z rodiny nemluví. Někdy jsme bezradní, jak o těchto věcech mluvit, někdo váhá, zda druhý stojí o rozhovor na toto těžké téma, někdo neví, jak začít. Napadá mě, že Vaši příbuzní mohou zažívat to, co zažíváte Vy s maminkou: mohou mít pocit, že neví, jak na takový rozhovor. Přála bych Vám, abyste měla někoho, s kým můžete sdílet, co teď prožíváte. Někdy může pomoci, když je to někdo, pro koho Vaše maminka není tak blízký člověk, kdo ji třeba ani nezná, s kým byste mohla otevřeně mluvit o tom, jak Vám teď je, získat pro sebe podporu. Kromě Vašich blízkých lidí je možné obrátit se také na profesionály (linky důvěry, psychoterapeuty).

Otázky kolem rozhovoru s maminkou vnímám jako Vaši snahu udělat pro maminku maximum možného. Nevím, jakou máte představu o tom, co by mělo být obsahem takového rozhovoru, napíšu Vám, co mě k tomu napadá a Vy posoudíte, co by mohlo být pro Vás užitečné a co ne. Každý nemocný má své prožívání nemoci, někomu pomáhá mluvit o své situaci hodně, někdo se naopak snaží zaměřovat spíše na témata každodenního života. Můžete se maminky přímo zeptat, jestli by chtěla o nemoci a tom, co to znamená, mluvit víc. Můžete ověřit, zda má nějaké medicínské otázky, které by mohl zodpovědět její ošetřující lékař. Někdo v situaci nemoci chce vědět dopředu, co se dá čekat, jak se dá připravit (např. zajištěním vhodných služeb), někdo chce zůstávat spíše v přítomnosti. Můžete se zeptat, zda má nějaké přání, něco, co by ráda zařídila, zažila, zda s tím případně potřebuje nějak pomoct. Můžete ji ujistit, že pokud by chtěla o něčem mluvit, jste připravena ji vyslechnout. Zásadní je Vaše ochota s maminkou mluvit, to je velmi cenné. Pokud si nebudete jistá, je vždy možné u maminky ověřit, zda o rozhovor stojí, případně ho odložit na jindy, absolvovat po kouskách a podobně.

Přeji Vám hodně sil a dobrý společný čas s maminkou

Barbora Váchová

Dotaz zodpovídá

Mgr. Barbora Váchová

Mgr. Barbora Váchová

psycholožka, poradce pro pozůstalé

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz