Maminka umírá stářím, jen leží, nepřijímá potravu, nemluví - mohu jí nějak pomoci?

Dobrý den, paní Jungmannová,

už sedm let pečujete o svoji maminku, která postupně ztrácí fyzickou sílu a přestává jíst. Poslední měsíce je už jenom ležící, poslední týdny hodně zhubla a poslední dny už dokonce ani nepije. Na kostrči má otevřenou proleženinu, je zahleněná a Vy máte obavu, že maminka může trpět bolestí či jinými potížemi. Nejste si jistá, zda byste pro maminku neměla něco udělat, zda by nebyla naděje, že by mamince mohli pomoci lékaři v nemocnici, zda nepotřebuje nějaké léky.

Vašim obavám rozumím.  Je velmi těžké přijmout skutečnost, že své mamince nemůžete pomoct, že stav, který stále pokračuje, nemůžete zastavit. I když máte informace od lékařů, že maminka zcela přirozeně umírá a nepotřebuje léky, může to ve Vás vyvolávat pocity bezmoci a nepochopení. Trvá to už dlouho a ráda byste „něco“ udělala.

Vaši maminku jsem neviděla, takže situaci nedokážu zcela objektivně posoudit. Nicméně to, co popisujete, je skutečně typický průběh odcházení starých lidí, kteří nemají vážné, život zkracující onemocnění. Úbytek sil a ulehnutí může trvat mnoho měsíců a čas se velmi těžko odhaduje, protože stav může značně kolísat. Velmi pomalu dochází k úbytku svalové hmoty a poté i ke zhoršení kognitivních (rozumových) schopností. Postupně se zhoršují i funkce jednotlivých orgánů a snižuje se energetická potřeba. Zcela vyhasíná chuť k jídlu a pocit hladu či žízně, aniž by tím pacient nějak trpěl. Zhoršuje se také činnost imunitního systému a schopnost hojení ran. Proto je v tomto období velmi důležitá ošetřovatelská péče. Ono to vypadá, že to je málo, když nepodáváme léky, ale pečujeme „jenom“ o hygienu, trpělivě převazujeme rány a snažíme se zabránit dalším proleženinám. Ale v této situaci je to skutečně vše, co se dá dělat. Rozhodně není dobré nutit do jídla, když to Vaše maminka netoleruje, obzvlášť když sama pozorujete, že je po jídle více zahleněná. Je to i naše zkušenost, a proto je potřeba se zaměřit na to, co Vaše maminka zvládne, co ji nezatěžuje a neobtěžuje. Nejdůležitější je vytvořit jí pohodlí a jistotu, že pokud už na cokoliv nemá sílu, tak skutečně nic nemusí. Rozhodně ji pití nabízejte, zkoušejte dávat po kapkách stříkačkou s nasazenou hadičkou, aby měla zvlhčené sliznice, ale pokud to sama nespolkne, tak to zkuste respektovat. V nemocnici by v tuto chvíli lékaři patrně neměli k dispozici nic, co by mohlo Vaši mamince čas prodloužit či zpříjemnit. Infuze by jí mohly zatížit oběhový systém a výživu by v situaci, kdy nemá dostatek svalové hmoty, neměla jak využít. Pokud by Vaše maminka měla bolesti, či by jinak trpěla, určitě byste to na ní poznala. Dala by Vám to vědět mimikou nebo by mohla být neklidná. V tom případě se můžete obrátit na praktickou lékařku, která by Vaši maminku mohla navštívit a předepsat jí kapičky nebo čípky proti bolesti.

Věřím tomu, že svou trpělivou přítomností dáváte mamince maximum. Přeju Vám hodně sil do dalších dnů.

MUDr. Katarína Vlčková