Maminka zemřela včera, zařizuji potřebné, necítím bolest a bojím se, zda zvládnu, až přijde. Jak se se vším srovnat?

Dobrý den,

popisujete, co zažíváte těsně po náhlém úmrtí maminky, cítíte, že nedokážete truchlit, musíte zařizovat hodně praktických věcí, přemýšlíte, jak se s tím vším srovnat.
Je mi líto, že jste přišla takto nečekaně o blízkého člověka. Chci Vás ujistit, že pozůstalí mívají běžně zkušenost s tím, že mají pocit, jako by nedokázali truchlit, nemohou plakat. To, jak se cítíte, není odrazem toho, jaký vztah jste k mamince měla, ale je to přirozená reakce na náročnou situaci. Jak píšete, staráte se o syna, potřebujete řešit praktické věci. Za takových okolností je velmi pochopitelné, že nemáte prostor intenzivně plakat. Někdy je zpráva o úmrtí tak nečekaná, že se pozůstalý zdráhá tomu uvěřit a cítí hlavně prázdnotu. Truchlení je proces, který probíhá individuálně, u každého svým způsobem. Z toho, jak o mamince píšete, vnímám, že jste ji měla opravdu ráda. Možná právě proto, že Vás ta zpráva tak zasáhla, teď nemůžete truchlit více.

Po úmrtí blízkého se často vynořuje řada otázek. Přemýšlíte o možné příčině úmrtí, trápí Vás, že maminka nešla k jinému psychiatrovi. Je zcela pochopitelné, že Vás napadá, co vše mohlo mít vliv na maminčino úmrtí a co se případně mohlo odehrát jinak. Vnímám, že jste měla o ni starost, snažila jste se ji podpořit, aby si našla lékaře, kterému by důvěřovala. Tím jste pro ni udělala hodně. Nejde druhého přesvědčit proti jeho vůli. Jak sama zmiňujete, možných příčin smrti může být více a nemusí vůbec souviset s psychiatrickou léčbou maminky. Pokud byste chtěla vědět víc, je možné nahlédnout do zdravotnické dokumentace maminky a zjistit stanovenou příčinu úmrtí.

Zmiňujete také zařizování na úřadech. Důležité je, že je třeba nejprve počkat na vydání úmrtního listu. Chci Vás podpořit v tom, že důležitá je Vaše ochota všechny úřední povinnosti zvládnout. Zároveň je pochopitelné, že to není možné zvládnout vše najednou. Co se týče obecního bytu, přesné informace Vám dají na příslušném městském úřadě. Pochopitelně potřebujete k vyklizení bytu nějaký čas. Je v pořádku si o něj říct.

V čase, který zažíváte, může být úlevné zkoušet soustředit se na to, čemu se potřebujete věnovat právě teď a udělat pro sebe, co cítíte jako přínosné a možné. Pokud byste stála o podporu mimo své okolí, je možné obrátit na poradce pro pozůstalé nebo psychoterapeuta.

Přeji Vám, abyste mohla období truchlení prožít, jak potřebujete.

S úctou

Barbora Váchová