Metastáze v játrech, neúšpěsná chemoterapie - jaká je prognóza?

Odpověď na dotaz ze dne 14. 12. 2007 zobrazit původní dotaz

lorem ipsum...

Babička je po operaci vaječníku, objevily se metastáze v játrech a následovala neúšpěsná chemoterapie. Jak dlouho si myslíte, že babička ještě bude žít, kdy je načase, abychom jí dovedli psychologa, aby jí vysvětlil, že už se nevyléčí a třeba jí poradil hospic? Kdy se to má udělat a co se čeká od nás jako rodiny?

Vážená paní Hano,

z Vašeho dotazu vyplývá, že se nacházíte ve velmi obtížné situaci.

Zdravotní stav Vaší babičky je vážný. Když se rakovina vaječníku rozšíří do dutiny břišní i přesto, že se vyzkoušely různé typy chemoterapie, mívají před sebou pacienti obvykle čas života, který se počítá na týdny, někdy na měsíce, určitě ale ne na roky.. Kolik těch týdnů nebo měsíců bude nevím.

Závisí to na rychlosti s jakou nádor poroste, ale také hodně na tom, jakou péči babička v této fázi života bude mít. Obecně lze říci, že lze očekávat, že babička bude mít problém s narůstající slabostí, únavou, nechutenstvím…, možná i s nevolností a zvracením. Bolesti často nebývají tak významné.

Situace, kdy pacient slyší od onkologa, že již nádor nelze další chemoterapií léčit, je velmi náročná. Mnoho lékařů a příbuzných má strach z toho, že to pacient “neunese”, ” že se “sesype”, že skočí z okna”. Proto pacientovi tuto informaci neříkají, různě jí zastírají a zamlžují a přitom o celé věci docela otevřeně hovoří s pacientovou rodinou. Přesto naše zkušenost v hospicech je taková, že je dobré pacientovi nikdy nelhat a o tom, že je nemoc závažná s ním postupně hovořit a dle možností mu pomáhat, aby tuto nelehkou situaci “ustál”. Takovýto rozhovor by s pacientem měl vést lékař, ale také třeba Vy, kteří jste byli od lékaře informováni.

Přítomnost psychologa není k tomuto rozhovoru nezbytně nutná. Smutek a slzy k takovým rozhovorům patří, ale Vaše babička Vás bude mít nablízku, a to bude pro ni velmi důležité. I když babičku čeká život s nemocí, kterou nelze vyléčit a čekají ji i různé obtíže, její život nekončí a závisí na ni a i na Vás, jak ho prožije.

Z Vašeho popisu soudím, že Vaše rodinná situace Vám opravdu neumožňuje o babičku s nádorem a dědečka s těžkou demencí pečovat doma. Hovoříte o LDN.

To je jistě jedna možnost, zvláště pokud by se podařilo zařídit, aby tam byli dědeček a babička spolu. Jinak se mi ale zdá, právě pro pacienty v tak pokročilém stádiu nemoci jako Vaše babička, jako ideální zařízení lůžkový hospic. V hospici totiž lékaři a sestry umí nejen velmi dobře léčit bolest, ale umí také těžce nemocného pacienta psychologicky podporovat, zkrátka ho “doporovázet” závěrečnou fází života. V hospici je také neomezená návštěvní doba, se svým blízkým tam můžete pobývat, jak dlouho chcete, můžete tam dokonce přespávat. V některých hospicech by asi bylo možné domluvit současné přijetí vašeho dědečka i babičky. Zepteje se vašeho praktického lékaře, popř. ošetřujícího onkologa Vaší babičky, který je nejbližší hospic Vašemu bydlišti. Pokus se pro hospic rozhodnete a babička s tím bude souhlasit, poproste babiččina lékaře, aby vypsal žádost. Seznam lůžkových hospiců v celé ČR najdete zde.

Paní Hano, Vaše situace opravdu vůbec není jednoduchá. Držím Vám palce, abyste nacházeli odvahu, síly a dobrá řešení

S pozdravem
MUDr. Regina Slámová

Dotaz zodpovídá

MUDr. Regina Slámová

lékařka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz